Vedle hlavního hosta, Diany den Held z Erasmus University v Rotterdamu představili své pojetí cirkulární ekonomiky v praxi a dosavadní zkušenosti zástupci několika významných českých firem a inovativních projektů. Mezi nimi i zástupce Veolia ČR Milan Chromík.
Od kolébky ke kolébce
Hlavní host setkání, odbornice na nový princip životního cyklu výrobků, Diana den Held, přiblížila svůj revoluční koncept českému publiku. Nový přístupu k materiálům, produktům a jejich spotřebě může být inovativní cestou pro obchodní příležitosti. Úspory, které bychom mohli při uplatňování modelu Cradle to Cradle dosáhnout, se pohybují kolem 1,5 miliardy EUR na nákladech za odpad.
Na myšlence životního cyklu výrobku s budoucností pracovala Diana již při svém působení v různých společnostech. Od roku 2008 pak tento svůj koncept s názve Cradle to Cradle rozvíjí s prof. Michaelem Braungartem a svými studenty na Erasmus University. Dle Diany princip "od kolébky ke kolébce" znamená konec přemýšlení nad životem výrobku "od začátku do konce" (tedy od kolébky po hrob), ale nový cyklus: od začátku jednoho výrobku až po obnovený začátek dalšího výrobku.
Diana den Held kritizovala v současnosti rozšířené pojetí recyklace, kdy recyklujeme materiály bez znalosti jejich chemického složení. Již 25 let se svým týmem pracuje na systému hodnocení materiálů, které podle mnoha kritérií posuzují a kategorizují podle dopadů na lidské zdraví a životní prostředí. „Všechno okolo nás je zásobárna materiálu. Musíme jen o těch věcech začít přemýšlet jako o plnohodnotném materiálu," říká Diana.
Zkušenosti s praktikováním principů cirkulární ekonomiky z pohledu mezinárodní společnosti působící v oborech vodního, energetického a odpadového hospodářství zprostředkoval Milan Chromík ze skupiny Veolia. „Společnost Veolia má v oblasti s nakládání odpady bohaté zkušenosti. V současné době se v ČR skládkuje na 55% odpadů. Kdežto v ekologicky odpovědných zemích jako je např. Švýcarsko, je skládkování na úrovni 1-2%. Tlak na efektivní využívání toho, co máme, je proto samozřejmý," komentuje Milan Chromík. Dle jeho názoru již pozvolna lineární ekonomika mizí a přichází v cirkulární. „Registrujeme exponenciální nárůst poptávky po zdrojích. Celosvětově se recykluje přitom pouze okolo 2% odpadních vod. Toto číslo musíme významně navýšit," vysvětlil Milan Chromík.
O prevenci vzniku odpadu hovořil Jindřich Fialka z designérského studia Contiqua. Tato malá skupina designerů navrhuje věci z průmyslových odpadů. Například z materiálu pro výrobu dopravních značek vzniká při výřezech odpad, který ještě donedávna putoval přímo na skládku. Designeři z Contiquy ale vymysleli způsob, jak z těchto odřezků vyrábět moderní světla. Dnes jsou tyto světla dokonce k vidění na výstavě Expo 2015. Stejný princip zpracování odpadového materiálů použilo designérské studio i při výrobě peněženek, diářů či šperků.
Za architektonickou obec promluvil Osamu Okamura ze sdružení reSITE. Přístup jeho sdružení k městskému plánování je založen na pilířích udržitelnosti ve všech směrech. „Město za námi chceme nechat lepší, než jsme ho dostali od našich rodičů," říká Osamu Okamura. idea sdíleného města je založena na tom, abychom přestali produkovat stále více budov a silnic a namísto toho budeme sdílet to, co již máme.
Na architekta Osamu Okamuru logicky navázal zástupce mezinárodního stavebního koncernu Skanska. Leoš Vrzalík přiznal, že stavebnictví je jedním z nejméně efektivních průmyslových oborů, co se týká spotřeby neobnovitelných zdrojů. Dle jeho názoru rostou nízkoenergetické stavby hlavně díky státním dotacím, ale pasivní či nízkoenergetické domy bohužel neřeší to, z čeho jsou postaveny a jaké mají vedlejší negativní dopady.
Více informací o konferenci včetně fotogalerie najdete na: