Spalování čistírenských kalů – pro i proti

Energetickému využití odpadů svítá i ve vodárenství. O aktuálním a budoucím legislativním prostředí a souvisejících problémech hovoříme s Ondřejem Benešem, obchodním ředitelem pro rozvoj divize voda ze společnosti VEOLIA ČESKÁ REPUBLIKA.

Jaké odpady produkuje Veolia a jak s nimi nakládá?
Situace se proti minulosti hodně změnila. Co bylo dřív odpadem, již jím dnes často není. V budoucnu přibydou další věci, které už nebude možné nazývat odpadem – budou to suroviny či výrobky se svou hodnotou a jasným způsobem využití. Ve vodárenství se ale zatím příliš nedaří měnit odpady na produkty, alespoň ve smyslu platné legislativy. Naše společnost se soustřeďuje nejenom na vodárenství, ale i na energetiku a teplárenství a právě odpady a jejich zpracování. Na tuto oblast je určena společnost Veolia Vedlejší produkty ČR, která se specializuje na  vytvá- ření a prodej produktů z odpadů. Pokud jde o množství, vodárenské aktivity skupiny Veolia v ČR produkují především čistírenské kaly. V minulosti bylo možné je přímo vyvážet jako hnojivo na zemědělskou půdu, ale legislativní podmínky se zpřísňují a po roce 2020 to půjde pouze po zajištění dostatečné úpravy (hygienizace), a to i přesto, že kaly v absolutní většině neobsahují z pohledu současné legislativy jiné závadné látky či prvky. Teprve pak je lze kompostovat nebo využívat jako hnojivo. Po  vhodné transformaci mohou být energeticky využitelné nebo z nich můžeme také získat některé využitelné organické látky či kovy.

V čem spočívá úprava kalu pro další použití?
V  případě, že chceme kal dále využívat v nových technologiích či energeticky, je nutné v něm snížit podíl vody, např. sušením. Samotné sušení nám při zajištění požadované teploty procesu a dostatečném snížení podílu vody zajistí i  hygienizaci. Průběž- né výsledky hodnocení kvality kalu v provozovaných čistírnách odpadních vod potvrzují, že v  případě pokračování využití kalů v  zemědělství nebude po  roce 2020 jednoduché dostát požadavkům nové vyhlášky č. 437/2016 Sb. Stávající systémy mezofilní či termofilní stabilizace nemusí vždy zajistit požadovanou kvalitu, a tak je možné uvažovat např. o dlouhodobé aerobní stabilizaci či stabilizaci kyslíkem, vápnění či sušení. Zatím většina kalů, které produkuje skupina Veolie, plní limity pro přímou aplikaci na zemědělskou půdu jak z  hlediska těžkých kovů, tak v souhrnných organických látkách. Přímá cesta kalu do zemědělství tedy není vůbec zakázaná, naopak, ale kal musí být prvně upraven. U  velkých čistíren odpadní vody je nejčastější úpravou mezofilní (při cca 37 °C) vyhnívání, což ovšem z  mikrobiologického pohledu není dostatečné a zejména to nebude stačit v  budoucnu a  je zapotřebí přidat další stupeň úpravy. Právě dle vyhlášky č. 437/2016 Sb. jsou určené povinnosti ověření stávající technologie úpravy kalů na povolenou koncentraci prvků a látek v pů- dě i  kalech, mikrobiologická kritéria apod. Náročnější jsou také stanovené metody odběru vzorků, podmínky pro dočasné uložení či skladování kalů a technické podmínky pro jejich následné využití. 

Celý článek si můžete přečíst na tomto odkazu.