> až 20 miliard korun investuje Veolia v České republice do odchodu od uhlí
> Rychlé a rozsáhlé nasazení ekologických řešení skupiny Veolia umožní do roku 2027 eliminovat 18 milionů tun emisí CO2, zachovat 1,5 miliardy m3 vody a zpracovat 10 milionů tun nebezpečných odpadů
> 89 % obyvatel planety (90 % Čechů) si je jisto, že probíhá klimatická změna, potvrzuje exkluzivní celosvětový průzkum veřejného mínění společností Veolia a Elabe
Nový strategický program skupiny Veolia s názvem GreenUp na roky 2024-2027 má za cíl urychlit ekologickou transformaci a investovat do inovací zajišťujících udržitelnou budoucnost. Klíčovými oblastmi jsou dekarbonizace, vodárenské a čistírenské technologie a zpracování odpadů.
20 miliard do české dekarbonizace
V Česku se Veolia zavázala k přechodu k čistším palivům a úplnému odchodu od uhlí do roku 2030. Celkové investice na dekarbonizaci za celou dekádu vyjdou až na 20 miliard korun. Příkladem jde Elektrárna Kolín, která v dubnu 2024 přestala po 93 letech spalovat uhlí. V loňském roce dokončila přestavbu uhelného kotle na spalování biomasy a nyní má úspěšně za sebou zkušební provoz a finalizuje zefektivnění logistiky paliva.
Dekarbonizace jde ruku v ruce s úsporami energií. Jednou z nedávných realizací skupiny Veolia je jeden z největších projektů garantovaných úspor v České republice. Psychiatrická nemocnice Bohnice díky tomu spotřebuje o 30 % méně energie a ušetří téměř 15 milionů korun ročně.
Energetická soběstačnost vodáren
Ekologická transformace pobíhá i ve vodárenské divizi. Bioplyn, který přirozeně vzniká během procesu čistění odpadních vod je možné vyčistit až na biometan, který je považován za obnovitelný zdroj energie a je jedním ze základů pro dekarbonizaci energetiky a dopravy. V Praze na Ústřední čistírně odpadních vod už taková biometanová stanice s funguje od loňského roku, celková produkce bioplynu je zde téměř 17 milionů m3 ročně. Takto vyrobený biometan je v současnosti vtláčen do pražské plynovodní sítě, v budoucnosti by mohl sloužit jako palivo městských vozů.
Probíhá také instalace fotovoltaických elektráren na střechy vodárenských objektů. Například v Praze letos Veolia instaluje 16 FVE s celkovým výkonem až 2200 kWp. Plán do roku 2030 pak počítá s instalací celkem 74 FVE, kdy by úspora za elektřinu mohla vzrůst na cca sto milionů korun.
Cesta k nulovému skládkování
Velkým ekologickým tématem jsou odpady a jejich recyklace. Společnost Recovera ze skupiny Veolia disponuje recyklačními technologiemi, kde přeměňuje odpadní plasty na regranulát pro opětovné využití. Z regranulátu se vyrábí fólie, ochranné lišty, potrubí či plastové pytle na odpad, které například najdete každoročně na akci Ukliďme Česko.
Česká republika se blíží výraznému omezení skládkování v roce 2030, i na tuto výzvu už je Recovera s mnohými zákazníky připravena. Příkladem je společnost Wistron, evropská jednička ve výrobě serverů. Žádný odpad, který v budoucnu Wistron InfoComm (Czech) s.r.o vyprodukuje, nepůjde na skládku, ale naopak veškeré odpady budou využity buď materiálově, nebo energeticky.
Globální zelený barometr
Urychlení ekologické transformace odpovídá celosvětové poptávce, jak odhaluje exkluzivní celosvětový průzkum veřejného mínění Veolie a Elabe. Výzkum s názvem “Barometr ekologické transformace” potvrdil, že obyvatelé planety jsou si klimatických hrozeb vědomi, a proto vyzývají k akci a jsou ochotni přijmout nezbytná opatření v rámci jejich přesvědčení, že pasivita bude za současného stavu stát více než ekologická aktivita:
- 89 % dotazovaných souhlasí s tím, že probíhá změna klimatu
- 66 % respondentů je přesvědčeno, že náklady na odstranění znečištění životního prostředí a následků změny klimatu budou vyšší než investice potřebné pro realizaci transformace
- 65 % lidí se cítí ohroženo zhoršováním kvality života
Rychlé a rozsáhlé nasazení ekologických řešení skupiny Veolia umožní do roku 2027 eliminovat 18 milionů tun emisí CO2, zachovat 1,5 miliardy m3 vody a zpracovat 10 milionů tun nebezpečných odpadů. Celkový globální plán skupiny Veolia do roku 2032 pak počítá s urychlením vlastní trajektorie dekarbonizace a se snížením emisí o 50 %, což je v souladu s trajektorií oteplování o 1,5 °C podle Pařížské dohody.