Představitelé z celého světa dva týdny jednali na klimatickém summitu COP26 ve skotském Glasgow. Země nakonec souhlasily s postupným odklonem od používání uhlí k výrobě elektrické energie. Ten se týká i velkých společností. Již na začátku loňského roku se skupina Veolia zavázala k celosvětovému odchodu od uhlí do roku 2030.
Summit v Glasgow přinesl několik významných závazků: přes 130 zemí souhlasilo, že do roku 2030 zabrání další likvidaci pralesů; přes stovku zemí se také zavázalo snížit emise metanu, přičemž cílem je snížit je do konce desetiletí o 30 % ve srovnání s loňskem. To by mohlo zabránit globálnímu oteplení o 0,2 stupně do roku 2050.
Nezbytný konec uhlí v (ne)dohlednu
Úspěšný boj proti klimatické změně ovšem nebude možný bez upuštění od uhlí. Lidstvo má podle zprávy výzkumníků z mezinárodního projektu Global Carbon Project 11 let na to, aby se úplně odstřihlo od spalování uhlí. Tedy pokud se chce vyhnout překonání hranice oteplení, kterou stanovila Pařížská dohoda – 2 stupně Celsia v porovnání s dobou před průmyslovou revolucí. Summit v tomto ohledu skončil kompromisem, Indie a Čína v závěrečné zprávě prosadily nakonec jen použití slova “odklon.”
Odklon od uhlí se neřeší pouze na národní úrovni – vlastní strategie dekarbonizace ohlásily také velcí hráči z teplárenského odvětví. K celosvětovému odchodu od uhlí do roku 2030 se zavázala i skupina Veolia.
Tři paliva budoucnosti pro Českou republiku
Skupina Veolia v Česku aktuálně spotřebuje zhruba milion tun uhlí ročně. Odklonem od uhlí se podaří zredukovat produkci oxidu uhličitého o více něž 50 procent, uhlí bude ovšem zapotřebí něčím nahradit. Nyní jsou v zásadě̌ k dispozici tři paliva: zemní plyn, biomasa a energetické využití vytříděného a již dále nerecyklovatelného odpadu.
Biomasa představuje jednu z nejvíce ekologických možností pro teplárenství.
Její množství je však omezené a hodí se tedy pro menší zdroje, jako v případě Mariánských Lázní, kde teplárna spaluje místní biomasu v podobě zbytkové hmoty z těžby dřeva z blízkého Slavkovského lesa.
Velký potenciál skýtá i komunální odpad, podle oficiálních čísel končí necelá polovina celkového objemu – asi 2,7 milionu tun – na skládkách. Přitom zajímavým zdrojem energie mohou být například tuhá alternativní paliva, která vznikají výrobou výhřevných, již však dále nerecyklovatelných odpadů.