Média

Informace a zajímavosti ze světa Veolie

 
 
Skotsko
Ve Skotsku se z čistírenských kalů stává cenný zdroj pro zemědělství

 
Windhoek
 Windhoek má nouzi o vodu, ale o nápady rozhodně ne

 
Arménie
Veolia zvítězila v mezinárodním výběrovém řízení a získala kontrakt v Arménii.
 .
Valaubia
Veolia získala zakázku v hodnotě 240 milionů eur na výstavbu a provozování závodu na energetické využití odpadů.
 
Smart cities
Veolia a Huawei spojují síly ve snaze oslovit trh inteligentních měst.
Evropská metropole Lille si vybrala Veolii jako partnera při využívání odpadů k dálkovému vytápění
Evropská metropole Lille si vybrala Veolii jako partnera při využívání odpadů k dálkovému vytápění


 
8. 2. 2017 - Návrh a stavba závodu na výrobu a úpravu pitné vody v senegalském Dakaru
Senegal
Společnost Société Nationale des Eaux du Sénégal (SONES) pověřila Veolii vyprojektováním a stavbou závodu na výrobu a úpravu pitné vody v Dakaru.
 
Nový závod zvýší denní objem výroby pitné vody určené pro zásobování obyvatel Dakaru a jeho předměstí o 40 000 m3. Kromě toho prostřednictvím procesů jako aerace, fyzikálně-chemická úprava, filtrace přes pískové filtry a desinfekce chlorem, zvýší kvalitu vody, charakteristické vysokým obsahem železa.

Projekt má na starost SONES, senegalská státní společnost pro zásobování měst a předměstí vodou. Jeho financování zajišťuje Západoafrická rozvojová banka (WADB).
6. 1. 2017 - Veolia v Anglii vyřadí z provozu a zrecykluje několik ropných plošin
plošiny
Veolia se v Anglii spolu s partnerskou firmou Peterson chystá demontovat a recyklovat pobřežní ropné plošiny v lokalitě Great Yarmouth, jimž končí provozní životnost. Cílem projektu je recyklace až 96 % veškerého materiálu.

Ropné plošiny, které již dosáhly konce své provozní životnosti a nacházejí se asi 40 mil od pobřežního města Great Yarmouth, budou dotaženy na pevninu a demontovány. Recyklace potrvá čtyři roky. Veolia s partnerskou firmou Peterson vytřídí cenné materiály a v duchu cirkulární ekonomiky je opět vrátí do života. Příjezd první plošiny do demontážního zařízení se očekává na jaře 2017.

„Tyto nové smlouvy jsou vynikajícím příkladem spolupráce v akci v rámci celého dodavatelského řetězce. Naše partnerství se společností Peterson se v uplynulých deseti letech osvědčilo v mnoha lokalitách i projektech a my jsme velmi rádi, že se nám podařilo získat i všechny smlouvy ohledně Great Yarmouth,“ říká Simon Davies, ředitel Veolie ve Velké Británii a Irsku, do jehož kompetence spadá ukončování provozu zařízení.


 „Na tomto projektu usilovně pracujeme od roku 2013. Uzavřené smlouvy jsou významným milníkem a dalším krokem na cestě, jejímž cílem je učinit z Great Yarmouth špičkové demontážní centrum pro jižní oblast Severního moře,“ dodává Ron van der Laan, oblastní ředitel společnosti Peterson.

V uplynulých deseti letech se společnosti Veolia a Peterson podílejí na ukončování provozu pobřežních ropných plošin a poskytují na pevnině služby zahrnující nejen dekontaminaci, demontáž, zpracování odpadů a ekologický servis, ale také související kompletní logistické, námořní a přístavní služby. K dnešnímu dni tento společný podnik vyzvedl z moře přes 80 000 tun materiálu, přičemž výsledek ekologického hodnocení zněl „vynikající“. Zahájení projektu demontáže další ropné plošiny umožní vytvořit ve vnějším přístavu Great Yarmouth deset nových pracovních míst. V průběhu realizace projektu jich patrně vznikne ještě více. 
27. 7. 2016 - Maďarsko: Veolia získala elektrárnu na biomasu v Szakoly

Maďarsko: Veolia získala elektrárnu na biomasu v Szakoly 

Veolia koupila elektrárnu v Szakoly, pátý největší závod v Maďarsku vyrábějící  elektřinu výhradně z biomasy. Skupina tak rozšiřuje své působení na poli obnovitelných zdrojů energie v zemi, kde již nyní provozuje několik elektráren, jako například v Pécsi nebo v Dorogu.

Elektrárna v Szakoly o kapacitě 19,8 MW produkuje již od roku 2009 prostřednictvím spalování dřevní štěpky a odpadních produktů pilařských závodů 130 GWh elektrické energie ročně, což se rovná spotřebě 50 000 domácností. Přispívá tím k závazku Maďarska využívat do roku 2020 14,65 % energie z obnovitelných zdrojů (v roce 2015 podíl činil 10,5 %).
 
 „Veolia je v Maďarsku díky svým elektrárnám v Pécsi a Dorogu průkopníkem na poli výroby energie z obnovitelných zdrojů. Koupě elektrárny na biomasu v Szakoly mě velmi těší, neboť posiluje a ukotvuje naši pozici ve východním Maďarsku, kde již od roku 2015 provozujeme elektrárny v Debrecíně a Nyíregyháze,“ říká György Palko, generální ředitel Veolie Maďarsko.
 „Naším cílem je dlouhodobě efektivní a úspěšný provoz této elektrárny, která zaměstnává 55 lidí,“ říká Attila Vollár, vedoucí společnosti DBM Zrt, jež elektrárnu v Szakoly provozuje a kterou Veolia převzala. „Momentálně zkoumáme další možnosti rozvoje, včetně kogenerace. Vzniklé teplo by bylo možné ve spolupráci s pěstiteli ovoce a zeleniny použít k vyhřívání skleníků. V Maďarsku představuje biomasa 52 % obnovitelných zdrojů energie a provoz této elektrárny pomůže tento podíl ještě zvýšit.“

Veolia v Maďarsku provozuje elektrárny a teplárenské sítě, zejména ve městech Pécs, Dorog, Esztergom a Tata. V Pécsi Veolia provozuje největší kogenerační teplárenskou síť v Evropě 100% poháněnou biomasou – tedy slámou a dřevem. V celém Maďarsku Veolia vyrábí více než 600 GWh elektrické energie ročně, což je ekvivalent roční spotřeby 230 000 domácností, a zásobuje 121 000 domácností teplem. Veolia rovněž poskytuje energetické služby více než 30 průmyslovým zákazníkům i stavebnímu odvětví.

 
8. 7.2016 - Gabon a Veolia obnovují své partnerství v rámci strategického plánu pro rozvoj.

Gabon a Veolia obnovují své partnerství v rámci strategického plánu pro rozvoj

Cílem obnovení partnerství mezi Gabonem a Veolií je zajistit „elektřinu a vodu pro všechny“.

Součástí strategického plánu pro rozvoj Gabonu, který se zaměřuje na zlepšení dostupnosti vody a elektřiny obyvatelům země, je závazek Veolie zvýšit pokrytí dodávkami elektřiny a pitné vody a zlepšit spokojenost jejích zákazníků.

 „Podpis tohoto protokolu zavazuje obě strany k tomu, aby uspokojily potřeby elektřiny a vody gabonských obyvatel. Tento závazek odráží odhodlání prezidenta Gabonské republiky zlepšit jejich životní úroveň a změnit jejich životy,“ vysvětluje Guy-Bertrand Mapangou, gabonský ministr energetiky a vodních zdrojů.
 

Antoine Frérot, generální ředitel Veolie, dodává: „Veolii těší, že se s Gabonem může na tomto závazku podílet, a udělá vše proto, aby pokračovala práce na proměně Gabonu v zemi, kde dostupnost vody a elektřiny patří k nejlepším na africkém kontinentě a která své úsilí bez ustání směřuje ke zlepšení služeb, jež poskytuje svým občanům.“

4. 7. 2016 - Veolia rozšiřuje svoji působnost v oboru recyklace plastů ve Spojeném království

 Veolia rozšiřuje svoji působnost v oboru recyklace plastů ve Spojeném království

Veolia odkoupila závod ve východním Londýně, který jí umožní spravovat celý dodavatelský řetězec recyklace plastových lahví.
Touto akvizicí Veolia vytvoří jeden kompletní cyklus v souladu s principy kruhové ekonomiky. Skupina bude získávat plastové lahve přímo z domácností či podniků, následně je bude recyklovat a vyrobí tak plastové granule vyhovující potravinářským standardům, které mohou být rovnou využity k výrobě nových plastových lahví. Každoročně může Veolia recyklovat 200 milionů plastových lahví a vyrobit tak 10 000 tun vysoce kvalitních HDPE[1] granulí použitelných v potravinářství.

Je nutné zmínit, že recyklace plastů vyžaduje o 75 % méně energie než výroba plastových lahví z „panenských“ materiálů, což je úspora rovnající se roční spotřebě energie téměř 20 000 domácností. Recyklace plastů také sníží uhlíkové emise o 10 000 tun ročně.

 
21. 6. 2015 - Veolia klíčovým partnerem iniciativy „New Plastics Economy“ organizované nadací Ellen MacArthur Foundation

Veolia klíčovým partnerem iniciativy „New Plastics Economy“ organizované nadací Ellen MacArthur Foundation

Koncern Be’ah (Oman Environmental Services Holding Company) pověřil skupinu Veolia společně s jejím lokálním partnerem, společností Al Ramooz National LLC, správou odpadového hospodářství v guvernorátech Ad Zahíra a Al Burajmi v severozápadní části sultanátu Omán.

Iniciativa New Plastics Economy („Nová ekonomika plastů“) vzešla z nadace Ellen MacArthur Foundation a jejím cílem je vytvořit nový přístup k nakládání s plasty založený na principech globální kruhové ekonomiky. Veolia iniciativu podpořila a stala se jedním z jejích klíčových partnerů.
 
Iniciativa New Plastics Economy, kterou představila nadace Ellen MacArthur Foundation, spojuje velké podniky, města, členy akademické obce, nevládní organizace a filantropy. Výsledkem její snahy je zpráva, na které se Veolia podílela a která byla publikována v lednu 2016 během Světového ekonomického fóra v Davosu pod názvem „The New Plastics Economy: rethinking the future of plastics“ („Nová ekonomika plastů: nový pohled na budoucnost plastů“). Zabývá se především škodami, jež plastový odpad způsobuje životně důležitým ekosystémům jako oceány, a znečištěním, k němuž dochází v infrastrukturách měst. Náklady těchto dopadů ve spojení náklady na emise skleníkových plynů vznikajících při výrobě plastů se odhadují na 40 miliard dolarů ročně, což je stejná suma jako zisk celého obalového průmyslu.

Jako klíčový partner a člen poradního orgánu iniciativy se bude Veolia podílet na tvorbě pracovní náplně a na výběru pilotních projektů.
 
 
Program iniciativy New Plastics Economy na období 2016–2017:
  • setkání propojující velké podniky a města za účelem navržení pilotních projektů spolupráce
  • definice globálního protokolu o plastech za účelem nového pohledu na plastové obaly a jejich recyklaci v ekosystému přijatelném pro životní prostředí
  • rozvoj průlomových inovací („Moonshots“) se zaměřením na řešení s globálním potenciálem
  • vytvoření ekonomické a vědecké databáze k rozvíjení nápadů
  • zvyšování povědomí mezi zainteresovanými stranami (občané, akademická obce, političtí činitelé, neziskové organizace a asociace, průmysl)
 
Nadace Ellen MacArthur Foundation:
Od svého vzniku v roce 2010 je cílem nadace urychlit přechod ke kruhové ekonomice. Přichází s novými přístupy, které vytvářejí hodnotu a vyčíslují ekonomický potenciál kruhového modelu.
 
„K dosažení systematických změn nutných pro přechod na kruhovou ekonomiku bude nutné společné úsilí mnoha zainteresovaných stran. Pro oblast plastů to platí zejména. Veolia se domnívá, že iniciativa New Plastics Economy k této spolupráci poskytuje vynikající platformu,“ říká Antoine Frérot, generální ředitel Veolie.
 
16. 6. 2016 - Díky Veolii získává Nestlé vodu z mléka

Díky Veolii získává Nestlé vodu z mléka

Úspěch, jehož skupina Nestlé dosáhla v úsilí o nulovou spotřebu vody při výrobě mléčných výrobků ve vyprahlém mexickém státě Jalisco, dává naději na zlepšení nakládání s vodou v zemi, kde je o vodu nouze. 

V říjnu 2014, kdy skupina Nestlé zprovoznila svůj mlékárenský závod v mexickém městě Lagos de Moreno, se neoslavovala jen zahájení výroby jedné z celosvětově nejoblíbenějších dětských výživ, Nido. Důvodem k oslavě byl i úspěch v podobě zavedení technologie výroby mléčných výrobků s nulovou spotřebou vody. Úkolem snížit spotřebu vody závodu ve vyprahlém státě Jalisco a dostát tak globálnímu závazku společnosti Nestlé chránit vodní zdroje byly pověřeny společnosti Veolia a GEA Filtration, specializovaná na technologie pro výrobu mléčných výrobků.
 
 
O CO JDE
► Zachovat vzácné zdroje podzemních vod a omezit jejich čerpání

CÍL
► Recyklovat vodu používanou při výrobě sušeného mléka v továrně na mléčné výrobky Nestlé v Lagos de Moreno.

ŘEŠENÍ PODLE VEOLIE
► Ve dvou krocích zpracovat tekutý odpad z vody použité při výrobě mléčných výrobků. Nejprve se pomocí membránového reaktoru odstraní pevné částice a následný proces reverzní osmózy umožňuje opětovné využití použité vody.
V roce 2013 společnost Veolia zavedla nové technologie, které mají za úkol zpracovat tekutý odpad z čistírny odpadních vod vybudované společností GEA Filtration tak, aby bylo v rámci závodu možné vodu opětovně využívat. Tento tekutý odpad se skládá z „mléčné vody“ – tedy kondenzátu vzniklého odpařováním mléčných výrobků a z tekutých odpadů po čištění technologického vybavení.

Projekt skupiny Nestlé s názvem „Cero Agua“ („Ani kapka“) umožňuje opětovné využití vyčištěné vody pro nepotravinářské účely, jako je chlazení, zavlažování nebo čištění, a nutnost používat vnější zdroje vody tak v závodě zcela odpadá.

Pro stát Jalisco, který je rostoucím nedostatkem vody obzvláště zasažený, je to skvělá zpráva.

Celý článek najdete v našem časopise Planeta.
14. 6. 2016 - Veolia převzala aktiva divize Sulfur Products skupiny Chemours

Veolia převzala aktiva divize Sulfur Products skupiny Chemours, čímž posílí své služby v oblasti zpracování a recyklace průmyslových odpadů v odvětví těžby ropy a plynu v USA

Veolia Severní Amerika uzavřela dohodu o převzetí divize Sulfur Products skupiny Chemours. Tato divize se specializuje na zpracování a recyklaci kyseliny sírové a sirných plynů v rámci procesu rafinace. Následně provádí jejich rafinaci na čistou kyselinu a páru, jež se využívají v řadě průmyslových činností. Integrace divize Sulfur Products společnosti Chemours do průmyslového portfolia společnosti Veolia Severní Amerika skvěle doplní stávající činnosti Veolie a posílí dosavadní kapacitu skupiny i technologie pro recyklaci a regeneraci.
 
Kyselina sírová patří k nejdůležitějším sloučeninám produkovaným chemickým průmyslem. Slouží k výrobě stovek různých sloučenin potřebných prakticky ve všech odvětvích. Zemní plyn a ropa obsahují sloučeniny síry, a to jak organické, tak i ve formě sulfanů, přičemž všechny je třeba před jejich použitím jako palivo či chemické suroviny odstranit.
 
Prostřednictvím převzetí aktiv divize Sulfur Products společnosti Chemour za cenu 325 milionů dolarů doplňuje Veolia svou základnu v oblasti recyklace a tím i kruhové ekonomiky.
 
Tato operace zahrnuje následující závody zajišťující recyklaci a produkty na bázi síry:
  • Tři jednotky pro recyklaci kyseliny sírové v Delawaru, New Jersey a Texasu.
  • Obchodní závod zaměřený na recyklaci kyseliny sírové a produktů s obsahem síry v Burnside ve státě Lousiana.
  • Čtyři závody na výrobu kyselin s obsahem síry na pobřeží Atlantického oceánu a na východním pobřeží USA.
 
Veolia bude moci rovněž využít technické odbornosti střediska Acid Technology Center společnosti Chemours, které prostřednictvím 18 specialistů zajišťuje výhradní podporu divize Sulfur Products.
 
Díky tomuto převzetí získává Veolia vysoce diferenciované služby, které jí umožňují posunout se výše v žebříčku hodnot u stávajících zákazníků z řad rafinérií a také představují příležitost ke křížovému prodeji dosavadních služeb nově získaným zákazníkům. Zároveň je příležitostí k růstu v rámci sektoru služeb pro rafinérie. Veolia tak získává možnost zachytit v budoucnosti nástup poptávky po produktech z oblasti čistého benzínu.
8. 6. 2016 - Veolia přichází se třemi novými digitálními nástroji, které mají pomoci při „digitalizaci“ měst

Veolia přichází se třemi novými digitálními nástroji, které mají pomoci při „digitalizaci“ měst

Veolia se zaměřila na inovaci v oblasti síťových řešení pro řízení měst a vyvinula tři nové aplikace: Urban Board pro volené zástupce, Urban Pulse pro obyvatele měst a Urban Hypervision Systems pro provozovatele komunálních služeb. Tyto digitální aplikace zvyšují výkonnost městských infrastruktur a přispívají k vyšší kvalitě života obyvatel. Veolia, jež je předním francouzským aktérem v oblasti „internetu věcí“ (anglicky „Internet of Things“, v informatice se takto označuje propojení vestavěných zařízení s internetem), spravuje síť čítající více než 1,8 milionu připojených objektů a má špičkové postavení v oblasti managementu propojených dat.
 
Odpovědné hospodaření s vodními a energetickými zdroji, sledování ukazatelů souvisejících se zdravím a bezpečností obyvatel, nabídka jednodušších a individuálně pojatých veřejných služeb, rychlý přístup k informacím – to všechno jsou nové výzvy, jimž v současné době města čelí. Veolia jim při přechodu k digitálnímu prostředí nabízí řešení, jejichž společným jmenovatelem je snaha o větší komfort pro obyvatele a zvýšení atraktivity regionu.
 


 
Díky digitálním technologiím nabízí ‚inteligentní město‘ občanům větší komfort, účinně se vyrovnává s novými problémy a dokáže využívat příležitostí k hospodářskému rozvoji,“ vysvětluje Laurent Auguste, ředitel Veolie pro inovace a trhy.
 

Pomoc voleným zástupcům při rozhodování

Urban Board – „palubní deska“ inteligentního města
Urban Board je historicky prvním nástrojem, který usnadňuje voleným zástupcům plánování inteligentního města na základě současného vyhodnocování technických a sociálních ukazatelů. Urban Board tak propojuje technické aspekty komunálních služeb s názorem obyvatel, a to ve čtyřech hlavních tematických oblastech, jimiž jsou mobilita, bezpečnost, čistota a životní prostředí. Je tak například možné v reálném čase sledovat kvalitu ovzduší či dopravní zácpy. Urban Board doplňuje technické parametry o analýzu informací zveřejňovaných na sociálních sítích, a umožňuje tak zjišťovat mínění obyvatel. Změny ve vnímání dané problematiky – ať už pozitivní, nebo negativní – pak voleným zástupcům umožňují zaujmout cílenější přístup k výkonnosti technické infrastruktury města. Urban Board je rovněž schopen navrhovat možná zlepšení.
 

Pro snazší život občanů

Urban Pulse – podrobný průvodce městem v reálném čas
Díky aplikaci Urban Pulse, určené pro chytré telefony, mají obyvatelé měst zdarma a v reálném čase přístup k veškerým potřebným informacím o svém městě. Mohou využívat různých služeb (půjčovna aut, sdílení parkovacích míst, spolujízda apod.), efektivněji cestovat (plánovač tras s aktuálními jízdními řády a údaji o všech dopravních prostředcích, informace o kvalitě ovzduší, která může ovlivnit volbu dopravního prostředku) či vyhledávat užitečné adresy (sběrné dvory, bazary, kina apod.). Aplikace však nabízí také geolokační službu, díky níž lze být v kontaktu s přáteli. V neposlední řadě umožňuje Urban Pulse obyvatelům přímo ovlivňovat kvalitu života tím, že zveřejní svůj názor – mohou například nahlásit poruchu, nepříjemný zápach apod.
Urban Pulse je v současné době nejúplnější aplikací určenou pro obyvatele měst. Lze v ní nalézt všeobecné informace o městě, od dopravy přes obchody a události až po komunitní život. Je první aplikací, jež zahrnuje veškeré ukazatele související s životním prostředím a cirkulární ekonomikou, díky nimž si mohou obyvatelé vybírat služby a plánovat své každodenní aktivity.
 

Aplikace ke stažení: www.urbanpulse.fr/goFolder.do?p=menu_964a1c0e4b9b86f1&f=7681540c84dc1a07


 

Aplikace pro provozovatele komunálních služeb

Urban Hypervision – systém pro řízení klíčových komunálních služeb
Tato aplikace slouží k inteligentnímu a proaktivnímu řízení komunálních služeb využívajícímu hypervizorový systém, který zahrnuje čidla a systémy varování a umožňuje přenos informací v reálném čase, inteligentní predikci a vydávání příkazů k zásahu. Jednotlivé operace jsou tak účinnější a z hlediska poskytovatelů služeb i levnější a přehlednější.
Konkrétním příkladem takovéhoto systému je Smart Water Box – aplikace Urban Hypervision v oblasti vodohospodářství. Jde o historicky první systém pro zpracování údajů o vodárenských a kanalizačních službách, který zvyšuje účinnost a kvalitu služeb, usnadňuje krizové řízení a zlepšuje technickou informovanost. Aplikace sbírá údaje pocházející z externích čidel (např. meteorologické údaje) i přímo ze sítí a na jejich základě automaticky nastavuje varovná hlášení a prahové hodnoty, proaktivně řídí zásahy a opravy a v reálném čase informuje občany. Umožňuje rovněž řízení dalších komunálních služeb, jako jsou například sítě dálkového tepla.
 
Tyto tři nástroje jsou založeny na nejmodernějších digitálních technologiích – čidlech, „internetu věcí“, Big Data, zabezpečení a potvrzování údajů, modelování a prediktivní analýze.
 
Díky těmto třem novým aplikacím učinila Veolia další krok v procesu inovace zaměřené na inteligentní města. Skupina, jež je předním francouzským aktérem v oblasti „internetu věcí“ a inteligentních měřicích zařízení, spravuje síť čítající více než 1,8 milionu připojených objektů. Má špičkový potenciál, pokud jde o vývoj digitálních nástrojů sloužících obyvatelům měst. Veolia rozvíjí své know-how v oblasti analýzy údajů z připojených objektů, aby poskytla územním celkům nástroje pro rozhodování a usnadnila občanům jejich každodenní život – výsledkem jsou tři aplikace, které otvírají nové perspektivy rozvoje trhu s řešeními pro inteligentní města.
20. 1. 2016 - Sydney přeměňuje odpad z potravin na bioelektřinu
Na předměstí australské metropole přeměňuje bioplynová elektrárna Earthpower tekutý a pevný organický odpad na zelenou elektřinu a hnojivo. Jednotka z nejrůznějších druhů organického odpadu vyrábí dostatek elektřiny pro téměř 3 600 domácností.

Potravinový odpad je celosvětovým problémem, jehož význam Organizace pro výživu a zemědělství OSN pravidelně zdůrazňuje. Studie FAO z roku 2011 odhaduje, že celá jedna třetina potravin vyrobených pro lidskou spotřebu se buď ztratí, nebo vyhodí.

Austrálie se rozhodla k řešení tohoto významného problému přispět a stanovila si cíl snížit množství vyhozených potravin do roku 2030 o 50 %. Mezitím se v zemi množí iniciativy sběru a recyklace organického odpadu ve velkém.

Příkladem může být Camellia, západní předměstí Sydney. Výsledkem společného podniku Veolie Austrálie & Nový Zéland a společnosti Transpacific Industries Group Ltd – v únoru 2016 přejmenované na Cleanaway Waste Management Limited – vzniklého v roce 2007 je zdejší centrum Earthpower, které ročně zpracuje přibližně 45 000 tun organického odpadu.

Jako první místní zařízení na přeměnu vyhozených potravin na energii jde tento závod v mnoha ohledech příkladem. Odpad získává z domácností, podniků (například Sydney Markets a Woolworths Limited) i průmyslu a přijímá širokou škálu kompostovatelného tekutého i pevného odpadu včetně vlhkých a klasifikovaných odpadů z průmyslu, jejichž možnosti recyklace jsou často omezené.

Toto centrum, fungující na principu anaerobní digesce, dokáže zpracovat maso, ovoce, zeleninu, ryby, zpracované výrobky, sladkosti, pečivo, chléb, mléčné výrobky, tekutiny a dokonce i tuky.

Jde o přirozený proces, při němž se organická hmota rozkládá bez přítomnosti kyslíku a mění se na bioplyn a zbytkové látky, které jsou pak zpracovány na hnojivo. Takto získaný bioplyn poté v kogenerační jednotce vyrábí elektřinu a teplo. Teplo se nikam neztrácí – je používáno na vysoušení hnojivových granulí.

Každá z anaerobních digestoří o velikosti 4 600 m3 produkuje zelenou elektřinu pro ekvivalent 3 600 domácností a zároveň bohaté organické hnojivo s využitím v zemědělství a zahradnictví. Na rozloze 12 600 metrů čtverečních se každoročně vyrobí tisíc tun tohoto hnojiva. Co se týče elektřiny, do místní sítě se ročně prodá 6 800 MWh.

Výhody anaerobní digesce oproti kompostování či skládkování jsou obrovské – menší objem odpadu, méně emisí skleníkových plynů a zároveň výroba obnovitelné energie. 

Potravinový odpad je celosvětovým problémem, jehož význam Organizace pro výživu a zemědělství OSN pravidelně zdůrazňuje. Studie FAO z roku 2011 odhaduje, že celá jedna třetina potravin vyrobených pro lidskou spotřebu se buď ztratí, nebo vyhodí.

Austrálie se rozhodla k řešení tohoto významného problému přispět a stanovila si cíl snížit množství vyhozených potravin do roku 2030 o 50 %. Mezitím se v zemi množí iniciativy sběru a recyklace organického odpadu ve velkém.

Příkladem může být Camellia, západní předměstí Sydney. Výsledkem společného podniku Veolie Austrálie & Nový Zéland a společnosti Transpacific Industries Group Ltd – v únoru 2016 přejmenované na Cleanaway Waste Management Limited – vzniklého v roce 2007 je zdejší centrum Earthpower, které ročně zpracuje přibližně 45 000 tun organického odpadu.

Jako první místní zařízení na přeměnu vyhozených potravin na energii jde tento závod v mnoha ohledech příkladem. Odpad získává z domácností, podniků (například Sydney Markets a Woolworths Limited) i průmyslu a přijímá širokou škálu kompostovatelného tekutého i pevného odpadu včetně vlhkých a klasifikovaných odpadů z průmyslu, jejichž možnosti recyklace jsou často omezené.

Toto centrum, fungující na principu anaerobní digesce, dokáže zpracovat maso, ovoce, zeleninu, ryby, zpracované výrobky, sladkosti, pečivo, chléb, mléčné výrobky, tekutiny a dokonce i tuky.

Jde o přirozený proces, při němž se organická hmota rozkládá bez přítomnosti kyslíku a mění se na bioplyn a zbytkové látky, které jsou pak zpracovány na hnojivo. Takto získaný bioplyn poté v kogenerační jednotce vyrábí elektřinu a teplo. Teplo se nikam neztrácí – je používáno na vysoušení hnojivových granulí.

Každá z anaerobních digestoří o velikosti 4 600 m3 produkuje zelenou elektřinu pro ekvivalent 3 600 domácností a zároveň bohaté organické hnojivo s využitím v zemědělství a zahradnictví. Na rozloze 12 600 metrů čtverečních se každoročně vyrobí tisíc tun tohoto hnojiva. Co se týče elektřiny, do místní sítě se ročně prodá 6 800 MWh.

Výhody anaerobní digesce oproti kompostování či skládkování jsou obrovské – menší objem odpadu, méně emisí skleníkových plynů a zároveň výroba obnovitelné energie. 
30. 5. 2016 - Šampaňské, kaly a keramika
Díky inovacím využívajícím procesu mokré oxidace bude moci závod Epernay-Mardeuil, provozovaný dceřinou společností Veolie OTV France Nord, recyklovat pevné minerální odpady. Ve Francii jde v této oblasti o prvenství.
 
Závod Epernay-Mardeuil, provozovaný společností OTV France Nord, úspěšně využívá recyklovaný materiál technosand v dopravních stavbách či při výrobě keramiky.

Město Epernay, rozkládající se na březích řeky Marny, se nachází v úchvatné krajině a je rovněž domovem nejslavnějšího vyslance francouzské kultury: šampaňského. Na celkem 4 200 hektarech vinic zde působí 1 200 vinařů a 1 500 firem. Uprostřed této oblasti, v Epernay-Mardeuil, byla v roce 2007 otevřena čistírna odpadních vod.


Závod musel vyhovět některým specifikům daným vinařskými provozy, které produkují velké množství odpadních vod, a to zvláště během zářijové sklizně a také při vymývání sudů v lednu a únoru. Vypouštění odpadních vod je navíc v této přísně chráněné oblasti prakticky nemožné.
Vzhledem k těmto okolnostem se společnost OTV France Nord, patřící do koncernu Veolia, rozhodla pro metodu mokré oxidace. Tato technologie, využitá zde poprvé v Evropě, spočívá v redukci odpadních kalů na minerální zbytek a jeho následné recyklaci. Takto zpracovaná odpadní voda je následně vypouštěna bez jakéhokoli negativního dopadu na přírodní prostředí.

Šampaňské, kaly a keramika
Technologie Athos, provozovaná společnostmi OTV France Nord a Veolia, obnáší nejprve „trávicí“ fázi, která snižuje podíl organických složek v kalech. Následně je kal zahříván a je do něj pod vysokým tlakem přidáván čistý kyslík, což zničí organické látky a zanechává velice malé množství minerálních vedlejších produktů.
Plyn vznikající při této reakci je „čistý“, získaná organická kapalina je biologicky rozložitelná a omezené množství pevného odpadu, jenž se skládá z jílu, vápence a fosfátů a je znám pod označením technosand, lze recyklovat.

Vyhláška vydaná 31. prosince 2015 místní prefekturou povoluje opakované využití materiálu technosand vzniklého mokrou oxidací v závodě Epernay-Mardeuil.
Technosand tak lze používat pro výplně výkopů v oblasti Epernay Pays de Champagne (do písku používaného k zásypům potrubí se přidává 7 % materiálu technosand). Tímto způsobem bude možno opakovaně využít až 700 tun tohoto materiálu.

Získání tohoto povolení předcházelo osm let technických studií a z hlediska vzorového provozu v Epernay-Mardeuil jde o velký krok vpřed. Tento závod, jehož kapacita odpovídá 77 000 až 150 000 ekvivalentních obyvatel a jenž ročně zpracuje 30 000 tun kalu, je prvním zařízením svého druhu v Evropě využívajícím metodu mokré oxidace. A nyní je také prvním závodem ve Francii, který získal povolení k využívání materiálu technosand získávaného touto technologií. To je jistě vhodná příležitost k otevření láhve šampaňského!
30. 5. 2016 - Nadační fond Veolia podporuje novou vědeckou expedici Tara Pacific
Nová vědecká expedice Tara Pacific byla zahájena 28. května v Lorient (Morbihan, Francie). Po dobu dvou a půl roku bude škuner Tara zkoumat korálové útesy v jižní Asii a zjišťovat, jak se adaptují na změny klimatu a životního prostředí na naší planetě.

Tara Pacific je již třetí expedicí tohoto škuneru, kterou podporuje Nadační fond Veolia. Expedice má dva cíle: vědu a vzdělání pro všechny.

Korálové útesy, jež tvoří 0,02 % plochy oceánů, jsou domovem 25 % živočišných druhů žijících v moři. Poskytují potravu miliardě obyvatel jižní Asie a generují 30 miliard dolarů ročně (z rybolovu, cestovního ruchu, ochrany pobřeží). Dvacet procent těchto útesů již zmizelo, 50 % je ohroženo či se v ohrožení ocitne do roku 2050: korálovým útesům škodí jak stále se zvyšující počet lidí na Zemi, tak i klimatické změny.
 


Ochrana těchto útesů vyžaduje lepší znalosti: vědecká mise Tara Pacific s názvem „korálové útesy čelí globálním změnám na planetě“ si klade za cíl zkoumat evoluci 30 % korálových útesů na Zemi, které se nacházejí v tzv. Korálovém trojúhelníku (Indonésie, Malajsie, Tchaj-wan, Filipíny, Papua). Bude analyzovat blednutí korálů v souvislosti se zvyšováním teploty a okyselováním oceánů, jakož i jeho dopad na růst korálů. V červenci Tara propluje Panamským průplavem a zastaví u Velikonočního ostrova, odkud bude pokračovat dále do Polynésie a Japonska. Odtud popluje na Nový Zéland a přes Papuu Novou Guineu až do Číny. V roce 2017 vědci prozkoumají odolnost korálových útesů vůči klimatickým změnám a navrhnou vzdělávací materiály pro širokou veřejnost.
 
Tara Pacific v číslech
  • 100 000 km za 30 měsíců a 30 000 odebraných vzorků
  • Na palubě se vystřídá 70 vědců z 8 zemí

Další informace:
> Expedice Tara Pacific
> Přečtěte si článek „Tara Pacific, ochrana korálových útesů“ (str. 24-27) ve výroční zprávě Nadačního fondu Veolia za rok 2015
Nadační fond Veolia
> Objevy expedice Tara publikoval i prestižní vědecký časopis Nature[1].
 
[1] Britský vědecký časopis se všeobecným zaměřením patří k nejstarším a nejrenomovanějším vědeckým periodikům na světě.
30. 5. 2016 - Veolia vybudovala v Hongkongu největší úpravnu kalů na světě

Veolia vybudovala největší úpravnu kalů na světě Hongkongu

Matthias Fekl, ministr zahraničního obchodu, a Antoine Frérot, generální ředitel skupiny Veolia, dnes v Hongkongu otevřeli největší úpravnu kalů na světě. Úpravna má vlastní nezávislý zdroj vody a energie a zpracovává kaly z jedenácti čistíren odpadních vod v regionu, který má celkem 7,2 milionu obyvatel. Úpravna spojuje městskou ekologii a životní styl, nemluvě o výjimečném architektonickém řešení.

Vyspělá technologie
Nová úpravna je z hlediska instalovaného výkonu největším zařízením na spalování kalů z čistíren odpadních vod na světě – se 110 pracovníky jich každý den zpracuje 2 000 tun. Technologie úpravy a spalování snižuje množství odpadu o 90 %, přičemž chrání životní prostředí a eliminuje vypouštění odpadních vod do moře. Úpravou kalů vzniká teplo a elektrická energie, které se využívají ve třech lázeňských bazénech umístěných hned vedle úpravny a dodávají do 4 000 domácností. Potřebu vody v závodu pokrývá zařízení na odsolování mořské vody a v rámci programu kompenzace emisí skleníkových plynů bylo vysazeno 1 000 stromů.


Výjimečná architektura
Veolia a francouzský architekt Claude Vasconi společně vybudovali moderní stavbu „mezi vlnami a horami“, která dokonale zapadá do prostředí Hongkongského zálivu. Závod o celkové ploše sedmi hektarů nazvaný „T PARK[1]“ byl navržen tak, aby symbolizoval „pouť od odpadu k energii“, a je součástí ekologických cílů města. Tvoří jej:

  • rekreační a vzdělávací centrum pro veřejnost s interaktivní výstavou na téma úpravy kalů o celkové ploše 2 800 m2,

  • terénně upravená ekologická zahrada o rozloze 9 800 m2, která odráží biologickou různorodost Hongkongského zálivu, s potápkami[2], ledňáčky, tetřívky, vážkami a obojživelníky,

  • divadlo, kavárna, lázně se třemi vyhřívanými bazény a střešní terasa – to vše s výhledem na záliv Deep Bay a město Šen-čen.

„Tato úpravna je v oboru vodohospodářství novým měřítkem a příkladem, jak budou tato zařízení vypadat v budoucnosti. Závod v sobě spojuje městskou ekologii a životní styl s vyspělým designem, ochranou životního prostředí a intenzivním urbanistickým rozvojem,“ prohlásil Antoine Frérot.



Přeměna odpadu na zdroj energie podle principů kruhové ekonomiky
Úpravnou kalů Veolia vytvořila řešení problému nedostatku fosilních paliv a globálního oteplování, což jsou palčivé problémy zejména v Číně a Asii.

Splnění ekologických priorit a optimalizace hongkongské energetiky
Hongkong v posledních dvaceti letech intenzivně investuje do modernizace svých čistíren odpadních vod. Ekologické dopady ekonomického růstu po roce 1990 (každoročně o 25 %) přiměly vládu řešit čtyři hlavní priority: úpravu a ochranu vod, odpadové hospodářství a recyklaci, snižování hluku a zvyšování kvality ovzduší a optimalizaci spotřeby a nakládání s energií. V květnu 2015 hongkongský Úřad pro ochranu životního prostředí spustil „Plán úspor energie pro městské prostředí Hongkongu na léta 2015–2050 a dále“ a oznámil svůj cíl snížit do roku 2025 energetickou náročnost o 40 % oproti roku 2005.

Další informace:
O T Parku
> Prohlédněte si technologické procesy v úpravně Veolia: spalování, příjem kalůúprava spalin a výroba elektrické energie
3. 5. 2016 - Veolia vybuduje ve Švédsku „čistírnu budoucnosti“ na čištění komunálních odpadních vod

Veolia vyprojektuje a vybuduje ve Švédsku „čistírnu budoucnosti“ na čištění komunálních odpadních vod
 

Borås, druhé největší město na západě Švédska, pověřilo Veolii vyprojektováním a vybudováním inovativního provozního závodu na čištění odpadních vod s využitím nejmodernějších technologií. Tato exemplární čistírna odpadních vod bude vzorem hodným následování, pokud jde o energetickou účinnost a ohleduplný přístup k životnímu prostředí. 

Nová čistírna odpadních vod o kapacitě 210 000 ekvivalentních obyvatel vyroste na jihu Boråsu a její předání proběhne v listopadu 2018. Provozovna bude využívat nejmodernější technologie, které přispějí k nízké uhlíkové stopě, a bude schopná produkovat čistírenské kaly s maximálním energetickým potenciálem, jež zužitkuje nedaleká bioplynová stanice. Biologické čištění odpadních vod umožní separaci fosforu obsaženého v čistírenských kalech a jeho další využití jako hnojiva. Závod bude plně řízen kontrolním[1] a monitorovacím systémem, který umožní nepřetržitou optimalizaci provozu ČOV s ohledem na environmentální, energetické a ekonomické požadavky.
 
Cíl: vytvoření města „s nulovým podílem energie z fosilních zdrojů“
V 60. letech minulého století se Borås zapojil do procesu udržitelného rozvoje s nízkou uhlíkovou stopou. Veolia tomuto městu poskytuje při realizaci jeho ambiciózního cíle již více než deset let potřebnou podporu prostřednictvím provozování komunální soustavy dálkového vytápění a rozvodu chladu. V roce 2010 zde Veolia vybudovala úložiště tepla o kapacitě 37 000 m3 (největší v Evropě), aby se město mohlo vypořádat se sezónními výkyvy spotřeby tepelné energie a se zimními špičkami, aniž by bylo nuceno využívat energie z fosilních zdrojů. 
 
 
Angažovaný přístup, motivace a odhodlání, které Veolia prokázala, jsou zárukou toho, že v Boråsu vznikne čistírna odpadních vod splňující nejnáročnější ekologické standardy,“ uvedl Gunnar Peters, generální ředitel a předseda představenstva společnosti Borås Energi och Miljö (BEM).
 
Pierre Ribaute, výkonný viceprezident Veolie Water Technologies, prohlásil: „Veolia spolupracuje již několik let s městem Borås v oblasti snižování jeho uhlíkové stopy. Veolia, která je světovým pojmem v oblasti optimálního managementu přírodních zdrojů, je ideálním partnerem obcí a podniků pro zavádění globální strategie hospodaření s vodou, nakládání s odpady a hospodaření s energií. Jsme velmi hrdí na to, že jsme byli pověřeni zpracováním projektu a vybudováním nové udržitelné čistírny odpadních vod v Boråsu, a těšíme se na další pokračování této skvělé partnerské spolupráce.
 
 

[1] STAR™ Utility Solutions
 

1. 5. 2016 - Veolia na Blízkém Východě pomáhá bojovat proti klimatickým změnám

Veolia na Blízkém Východě pomáhá bojovat proti klimatickým změnám


Antoine Frérot, generální ředitel Veolie, a Patrice Fonlladosa, výkonný ředitel skupiny pro Afriku a Blízký Východ, se v Dubaji setkali s novináři a veřejnými činiteli a představili řešení, která skupina vyvinula k boji s klíčovými problémy v oblasti klimatických změn, s nimiž se tento region potýká.
 

„Klimatické změny jsou výzvou pro nás všechny. Proto se Veolia již po mnoho let angažuje ve snižování emisí skleníkových plynů, a to jak našich vlastních, tak našich klientů. Tato naše odpovědnost pramení ze tří skutečností:

  • jsme globální špičkou v oblasti environmentálních služeb
  • jsme partnerem mnoha měst, přičemž města produkují 80 % celosvětových emisí CO2
  • navrhujeme, dodáváme, a provozujeme řešení, která emise skleníkových plynů průmyslových podniků a měst účinně snižují,“ říká Antoine Frérot.
Dubaj
Blízký Východ se zejména potýká s nouzí o přírodní zdroje. Veolia pro boj s touto výzvou vyvíjí řadu řešení: především zvyšování energetické účinnosti budov a závodů, ale i řešení pro hospodaření s vodou a odpady založená na principu kruhové ekonomiky.
 
Odsolování vody v Masdaru za pomoci obnovitelných zdrojů energie
Pilotní zařízení na odsolování mořské vody vyvinula Veolia ve spolupráci se společností Masdar ve Spojených arabských emirátech. Za cíl má nalézt nové technologie odsolování, které by minimalizovaly množství energie potřebné ke zpracování mořské vody. Již nyní je možné získat tímto procesem zpět až 98 % spotřebované energie. Konečným cílem je uspokojovat tyto potřeby pomocí 100% obnovitelných zdrojů energie.
 
 
Opětovné využití 100 % odpadní vody ve městě Ajman v roce 2020
V roce 2020 bude 100 % odpadní vody z hlavního města emirátu Ajman (235 000 obyvatel) opětovně využito k zavlažování (136 000 m3/d). Využitím 1 m3 odpadní vody vznikne pouze 200 až 400 g CO2, oproti 3000 až 7000 g při použití pitné vody získané odsolováním. Momentálně je téměř polovina zpracované odpadní vody znovu využívána k zavlažování – včetně parků, zahrad a odpočinkových zón – a také jako užitková voda pro nedaleký výrobní podnik.

 
Podpora šetrného přístupu k energii v Dubaji
 Jak podotýká Patrice Fonlladosa, „šetření energií je v tomto regionu jednou z největších výzev ve snaze snižovat emise skleníkových plynů, ale zároveň neohrožovat mohutný rozvoj místní ekonomiky. Snahy v této oblasti by neměly být vnímány jako překážky, nýbrž jako příležitosti, které podnikům pomohou hospodařit efektivněji a udržitelněji.“
 
Veolia proto v roce 2014 v hlavním sídle firmy Enova [1], svého společného podniku se společností Majid Al Futtaim, vytvořila první centrum zaměřené na zvyšování energetické účinnosti, které v reálném čase sbírá a zpracovává data od více než 5000 zákazníků. Výsledkem je 30% smluvně garantovaná úspora energie pro energeticky nenáročné budovy.

Závazky Veolie týkající se klimatu:
Veolia se zavázala uplatňovat tři základní opatření s cílem zmírnit emise skleníkových plynů:
- vývoj nového modelu využívání zdrojů, který je střídmější, účinnější a založený na užívání obnovitelných zdrojů energie v souladu s principy kruhové ekonomiky,
- aplikace zásady „znečišťovatel platí“, což znamená stanovit a vymáhat dostatečně vysokou a předvídatelnou cenu 30 až 40 eur za tunu vypuštěného uhlíku,
- redukce emisí skleníkových plynu s krátkou životností, ale vysokou oteplovací schopností, jako je metan.


V praxi se skupina zavazuje dosahovat těchto ukazatelů:
- zabránit do roku 2030 emisím 100 milionů tun CO2 do ovzduší
- zabránit v letech 2015–2020 emisím odpovídajícím 50 milionům tun CO2
- zachytit více než 60 % metanu vyprodukovaného v zařízeních odpadového hospodářství patřících skupině
 
 
Další informace:  
Závazky skupiny Veolia týkající se změn klimatu (anglicky)
Řešení skupiny Veolia pro boj s klimatickými změnami na Blízkém Východě (anglicky)
Veolia Blízký Východ (anglicky)
Závazky a řešení skupiny Veolia v rámci boje s klimatickými změnami (anglicky)
 
 
[1] Od svého vzniku v roce 2002 poskytuje společnost Enova služby veřejnému, obytnému, obchodnímu, průmyslovému i zdravotnickému sektoru. Zaměstnává 2000 pracovníků v sedmi zemích (Saúdská Arábie, Bahrajn, Spojené arabské emiráty, Libanon, Omán a Katar).
27. 4. 2016 - Veolia bude stavět čistírnu odpadních vod v katarském Ras Laffanu

Veolia bude stavět čistírnu odpadních vod v závodě na zpracování zemního plynu společnosti Dolphin Energy v katarském Ras Laffanu

 

Dolphin Energy

© Fototéka Veolia - HPD

Projekt těžby, přepravy a zpracování zemního plynu „Dolphin Gas Project“ společnosti Dolphin Energy, na
němž spolupracují Katar, Omán a Spojené arabské emiráty, patří mezi největší mezinárodní energetické
investiční akce v oblasti Středního východu. Záměrem je přivést zemní plyn z Kataru do Spojených arabských emirátů.

Společnost Qatar Engineering & Construction Company si vybrala Veolii jako dodavatele projektu a stavby čistírny odpadních vod v závodě na zpracování zemního plynu společnosti Dolphin Energy v katarském Ras Laffanu, který leží 80 km od Dauhá. Čistírna by měla být dokončena v roce 2017.

Upravená voda z čistírny bude přímo recyklována do průmyslového procesu. Díky úpravě vody se nejen prodlouží životnost zařízení rafinérie, protože se sníží objem znečištěné vody, jež se nyní vrací bez úpravy do vrtů, ale také se omezí potřebné množství odsolované vody získávané z vnějších zdrojů.

Provozní ředitel Veolie Water Technologies na Středním východě Thierry Froment k tomu uvedl: „Veolia, která má již v Kataru za sebou řadu projektů, se velmi těší na další spolupráci se společností Qatar Engineering & Construction Company při realizaci této zakázky pro Dolphin Energy.“


Díky tomuto novému kontraktu rozšiřuje Veolia svou přítomnost v této středovýchodní zemi. Skupina zde již provozuje čistírnu odpadních vod na jihu hlavního města Dauhá a podílí se rovněž na budování projektu uzavřeného cyklu využití a zpracování vody v komplexu Pearl společnosti Shell sloužícím ke zkapalňování zemního plynu.

20. 4. 2016 - Tarkett a Veolia společně ve Francii urychlí přechod k cyklickému hospodářství

Veolia a Tarkett společně ve Francii urychlí přechod k cyklickému hospodářství

Skupina Tarkett, celosvětová jednička v oboru podlahových krytin a sportovních povrchů, se rozhodla spolupracovat se společností Veolia na rozvoji svého programu ReStart®, který se zaměřuje na sběr a recyklaci výrobků firmy. Veolia bude od zákazníků společnosti Tarkett působících ve stavebnictví shromažďovat odstřižky pružných podlahových krytin, které se následně budou recyklovat ve výrobních závodech skupiny Tarkett.
 
Do roku 2020 musí stavební průmysl podle evropských směrnic recyklovat 70 % produkovaného odpadu.  Skupina Tarkett je o krok napřed, neboť již v roce 2010 spustila program ReStart®, recyklační službu, kterou nabízí pracovníkům ve stavebnictví. Jejím cílem je do roku 2020 pětinásobně zvýšit objem shromážděných a recyklovaných odstřižků podlahových krytin.

V rámci tohoto programu bude společnost Veolia pomocí vybavení uzpůsobeného potřebám stavebnictví shromažďovat na staveništích odstřižky pružných podlahových krytin. Využije tak svou rozsáhlou infrastrukturu, kterou má ve Francii k dispozici. Odstřižky se budou nejprve třídit, aby byla zajištěna čistota jednotlivých materiálů, a následně se v závodech skupiny Tarkett  využijí při výrobě nových podlahových krytin.
11. 4. 2016 - Společnost Marionnaud si pro sběr, opakované využití a recyklaci svých kosmetických produktů vybrala Veolii

Společnost Marionnaud si pro sběr, opakované využití a recyklaci svých kosmetických produktů vybrala Veolii

Počínaje dnem 11. dubna začala společnost Marionnaud, evropský lídr v selektivní distribuci parfémů a kosmetiky, nabízet svým zákazníkům možnost vracet použité kosmetické produkty do jedné ze svých 515 prodejen ve Francii. Recyklaci či opětovné využití takto vybraných lahví a obalů zajišťuje Veolia. Skupina podporuje společnost Marionnaud v jejích snahách o udržení čisté planety a rozvoj odpovědné spotřeby.
 
Každoročně se ve Francii prodá 47,6 milionu lahviček parfémů a 440 milionů plastových či skleněných balení produktů péče o pleť a make-upu. Společnost Marionnaud ve svých prodejnách ve Francii nyní sbírá veškeré použité produkty – lahvičky od parfémů a laků na nehty, nádobky a tuby od krémů, obaly od rtěnek, očních stínů, make-upu či řasenek, a to bez ohledu na to, zda byly zakoupeny ve firemních obchodech či nikoli. Zákazníci, kteří odevzdají použitá balení, mají možnost získat slevy a věrnostní body.

V prvním roce Veolia vybere a zrecykluje 160 tun odpadů v podobě lahví a obalů. Skleněné flakóny od parfémů budou recyklovány na nové obaly, zatímco krabičky a tuby poslouží k výrobě tepelné energie. Toto partnerství má nezanedbatelné přínosy v oblasti ekologie, neboť recyklací 1000 lahviček od parfémů se ušetří emise CO2 v objemu 104 kg, což představuje ekvivalent cesty autem na vzdálenost 650 km.

Francouzi se velmi zajímají o třídění odpadu a od svých značek očekávají, že jim tuto ekologickou činnost co nejvíce usnadní. Společnost Marionnaud proto nabízí jednoduché a přehledné řešení a také je za jejich podíl na tomto ekologickém úsilí odměňuje,“ říká Eileen Yeo, ředitelka společnosti Marionnaud Francie.
29. 3. 2016 - Společné vyhnívání organického odpadu jako zdroj energie v Maďarsku
Čistírenské kaly + organický odpad = zelená energie. Tuto slibnou rovnici Veolia úspěšně uplatňuje v sedmi čistírnách odpadních vod v Maďarsku.
 
Ecrusor HU
Při společném vyhnívání s jinými
organickými odpady mají čistírenské
kaly obrovský potenciál
jako obnovitelný zdroj energie.


V čistírnách odpadních vod vznikají zbytky tvořené organickými a anorganickými látkami. Jedná se o čistírenské kaly, které se v současné době stávají závažným ekologickým problémem. Otázkou je, jak snížit jejich množství. Dnes se jimi obvykle postřikují pole nebo se spalují. Existuje však i jiné a lepší řešení: využít je k výrobě ekologické energie!

Princip je prostý: kal se smísí s organickým odpadem a uloží do vyhnívacích nádrží. V průběhu procesu vyhnívání vzniká bioplyn, což je směs tvořená hlavně metanem a oxidem uhličitým, která představuje vynikající palivo. Stručně řečeno, při vyhnívání společně s jinými odpady mají kaly z čistíren odpadních vod obrovský potenciál jakožto obnovitelný zdroj energie.

Tímto řešením se zabývali odborníci z různých průmyslových odvětví, ovšem mnozí z nich narazili na zásadní problém při získávání organického odpadu. Jak lze organický odpad (zbytky jídel, prošlé potraviny, odpad z potravinářské výroby atd.) co nejefektivněji oddělit od biologicky nerozložitelného odpadu (plastové sáčky, těžké kovy, znečišťující látky atd.)?

Zde vstupuje na scénu Veolia se svojí inovací – technologií „Ecrusor“. Jedná se o systém, který drtí a zároveň od sebe separuje organický a biologicky nerozložitelný odpad. Systém byl poprvé zprovozněn v Maďarsku v roce 2004 v budapešťské čistírně odpadních vod. Organický odpad získaný systémem Ecrusor se mísí s čistírenskými kaly a z této směsi lze společným vyhníváním získat za den dvakrát až třikrát více bioplynu než dříve. Paliva je dost k tomu, aby byla čistírna odpadních vod energeticky zcela soběstačná!
 
Systém Ecrusor je průkopnickým počinem na cestě k průmyslu zítřka – průmyslu, který lépe hospodaří s odpadem a produkuje si vlastní energii… a proč by v budoucnosti nemohl produkovat dost energie i pro ostatní?

 
21. 3. 2016 - Společnost Petrofac si pro zajištění úpravy vody ve svém projektu Rabab Harweel v Ománu vybrala Veolii
Veolia prostřednictvím své dceřiné firmy Veolia Water Technologies Gulf získala zakázku na řešení úpravy vody pro těžařský projekt Rabab Harweel společnosti Petrofac v Ománu. Projekt by měl být dokončen v květnu letošního roku.
 
Veolia bude na základě smlouvy zajišťovat technickou přípravu a dodávku systémů úpravy vody pro Rabab Harweel Integrated Project (RHIP) v jižní části Ománu, který řídí Petrofac jménem společnosti Petroleum Development Oman (PDO).
 
Závod RHIP zahrnuje zařízení na zpracování kyselého plynu a související jímací a injekční systémy a odváděcí potrubí. Zpracovává ropu a plyn vytěžené z ropných ložisek Harweel pomocí vytěsňování plynem i plyn s kondenzátem vytěžený z ložiska Rabab pomocí částečné recyklace kyselého plynu. Úkolem Veolie bude zajišťovat upravenou vodu pro různá použití včetně napájení kotlů a dodávek pitné i užitkové vody.
 
Výkonný viceprezident Veolia Water Technologies pro Střední východ Vincent Baujat k tomu uvedl: „Veolia zajišťuje řešení pro úpravu vody i pro další národní a mezinárodní ropné společnosti v oblasti a v Ománu se již stala spolehlivým partnerem těžařů. Naše společnost je velmi potěšena, že budeme moci nyní spolupracovat s celosvětově respektovaným zadavatelem EPC, společností Petrofac, a budeme tak moci spojit svou mezinárodní zkušenost se znalostmi místního prostředí.“
 
Ray Richardson, country manažer Petrofacu v Ománu, k tomu říká: „Rabab Harweel Integrated Project je pro Petrofac velmi důležitou akcí, jelikož podtrhuje naši strategii posilování servisní kapacity v Ománu. Spolupráce s Veolií v oblasti úpravy vody je plně v souladu s naším závazkem vybudovat lokální společenství a vytvořit tak silný a odolný tým pracující společně s PDO na realizaci tohoto projektu.“
 
Veolia nabízí integrovaná řešení v oblasti hospodaření s vodou a odpadní vodou pro těžařský průmysl. Díky vlastním technologiím má výjimečné zkušenosti, odborné znalosti a technologie vhodné k optimalizaci zpracovatelského řetězce. Je schopná zvládnout téměř každý kapalný odpad tak, aby dosáhla kvality vody, jakou požadují její zákazníci. Veolia rovněž nabízí sofistikované technologie a robotická řešení pro čištění nádrží v rafinériích a petrochemických závodech a také pro nakládání s nebezpečnými odpady.
 
V Ománu se účastní řady projektů a nedávno oznámila, že rozšíření odsolovacího závodu Sur, nacházející se 160 kilometrů jihozápadně od Maskatu je ze 70 procent hotové. Po svém dokončení bude závod zásobovat pitnou vodou téměř 600 000 obyvatel..
14.3.2016 - Mláto – cenný zdroj energie pro pivovarníky
Mláto
Problém velkých pivovarů spočívá v tom, že množství mláta, jež vyprodukují, výrazně převyšuje množství, které jsou schopny prodat místním zemědělcům.

Co kdyby však byly velké pivovary schopné využít přebytky mláta na provoz svých výroben? S tímto nápadem přichází Veolia a v současnosti testuje několik možností, jak takto recyklovanou energii využít.

Co s mlátem? Nebo spíše jak se ho zbavit? Mláto se získává ze sladu vyrobeného z ječmene, a to ke konci zcukření, kdy se scezováním odděluje od sladiny. Jedná se o proces, kterým se před zkvašením odstraní veškeré pevné částice. Mláto tvoří 80 % vedlejších produktů pivovarského procesu – při výrobě 100 litrů piva vznikne 10–20 kg mláta! To je vskutku velké množství, pokud přihlédneme k tomu, že světový trh s pivem je na vzestupu a největší pivovary nyní vaří miliony hektolitrů piva. Znamená to desítky tisíc tun mláta, kterého je potřeba se každoročně zbavit v každé výrobně!

Jak se tedy tento vedlejší produkt dá využít? Je bohatý na energii, bílkoviny a minerály a často jej kupují zemědělci jako krmivo pro svůj dobytek. Pro největší hráče na trhu však tkví potíž v tom, že produkují mnohem větší množství mláta, než jaké místní zemědělci dokáží odkoupit – a to znamená vysoké náklady na přepravu.

Kvůli tomuto dilematu Veolia pivovarům nabízí alternativní řešení pro využití mláta vedle jeho prodeje jako krmiva. O co tedy jde? Plánem je využívat mláto jako obnovitelný zdroj energie v souladu s principy kruhové ekonomiky. V roce 2015 skupina spustila projekt, v jehož rámci se testovalo několik způsobů získávání energie a zároveň se vyhodnocovaly jejich technologické a ekonomické parametry v porovnání s již existujícími řešeními. Veolia nejprve rozeslala žádosti o účast velkým pivovarům, aby mohla získat vzorky mláta a informace o výrobních provozech. První vzorky dorazily v září 2015 a byly podrobeny analýze, která skupině umožnila začít pracovat na vyhodnocení technologických a ekonomických aspektů tří způsobů získávání energie z mláta: spalování, výroba pevného biopaliva a perkolace.

S kteroukoli z těchto metod dokáže projekt uspokojit řadu z požadavků, se kterými pivovarské podniky přišly: efektivní využití mláta, pokrytí části spotřeby energie výroben a tedy snížení závislosti na fosilních palivech a v neposlední řadě nalezení odbytiště, které by bylo slučitelné se zásobením místních zemědělců krmivem. Ve zkratce je hlavním cílem zlepšit přístup pivovarů k životnímu prostředí a představit ho široké veřejnosti.
12.3.2016 - Veolia analyzuje svůj pokrok v oblasti rovnoprávnosti pohlaví v rámci skupiny

Autor fotografie: Juan Xavier Borja/Avatar

Veolia dnes spouští síť pro podporu vyváženého zastoupení mužů a žen, jejímiž dobrovolnými členy se může stát kdokoliv, kdo se v rámci skupiny chce v této problematice angažovat. Prvními gestory této sítě jsou Estelle Brachlianoff, ředitelka regionu Spojené království a Irsko a Régis Calmels, ředitel regionu Asie. Nová intranetová stránka bude všechny zaměstnance informovat o problematice zastoupení mužů a žen a poskytovat prostor pro diskuze o plánovaných krocích a vznik nových projektů.
 
 Cíle skupiny Veolia v oblasti vyváženého zastoupení žen a mužů
  • Cíl do roku 2020: 25 % žen mezi 300 nejvyššími pozicemi
  • ​Cíl do roku 2020: 30 % manažerek (ve srovnání s 25,3 % na konci roku 2015 a 23,1 % v roce 2011)
  • Cíl do roku 2017: 40 % žen představenstvu (33,3 % na konci roku 2015 a 11 % v roce 2011)
Iniciativy skupiny Veolia pro podporu práv žen:
  • Projekt „Ženy na vedoucích pozicích“, který Veolia spustila v Severní Americe, Spojeném království a Irsku, je devítiměsíční koučinkový program, který od roku 2012 pomohl přibližně stovce zaměstnankyň ke kariérnímu rozvoji. Pomáhá ženám zvýšit důvěru ve své schopnosti a povzbuzuje je k přecházení na pozice s větší odpovědností.
  • Ve Francii se zástupkyně žen v oboru recyklace a zpracování odpadů potýkají se stereotypy, které jsou spojené s takzvanými mužskými profesemi, a sdílejí své zkušenosti s žáky středních škol. Tato iniciativa se ve Francii bude dále rozrůstat a poté šířit do dalších evropských zemí prostřednictvím partnerství s asociací „Elles Bougent“.
  • V Indii Veolia zorganizovala kampaň na zvýšení povědomí o právech žen s podporou Shakti Shalini, neziskové organizace na podporu obětí domácího násilí, a Kamalini, nevládní organizace, která vede mladé ženy ze znevýhodněného prostředí k získání finanční samostatnosti.
  • Na Blízkém Východě bude na každý týden na webové stránce místní pobočky Veolia zveřejněn portrét jedné zaměstnankyně skupiny. Portréty tak budou ilustrovat hlavní misi skupiny Veolia – pečovat o světové zdroje.
  • Centrum Výzkumu a inovací[1] skupiny Veolia ve francouzském městě Limay, kde na ženy připadá 49 % pracovních míst na všech úrovních, věnuje jeden den návštěvě generálního ředitele Antoina Frérota a delegace zaměstnankyň z mnoha zemí. Proběhne zde celodenní společná diskuze na téma „různorodost – zdroj inovací pro Veolii“.
 
[1] Centrum Výzkumu a inovací 8. března vydává zvláštní číslo svého zpravodaje, které je stoprocentně věnováno ženám působícím v centru a jejich úspěchům.

„Vyvážené zastoupení mužů a žen je problematika, která má ve Veolii přímý vliv na výsledky práce, důvěryhodnost i spravedlnost. Máme dva cíle – zvýšit počet žen ve vedení a managementu společnosti a zlepšit vyváženost zastoupení obou pohlaví i na provozních pozicích. Mezi lety 2011 a 2015 se míra feminizace mezi 300 nejvyššími manažery skupiny zvýšila o 80 % - z 10 % vzrostla na 18,7 %.“ oznámil Jean-Marie Lambert, ředitel pro lidské zdroje Veolie.
 
Samantha Bowles, náměstkyně ředitele pro lidské zdroje, říká: „Pro rozvoj inovací potřebujeme co nejvyváženější poměr zastoupení mužů a žen. Rovnovážné zastoupení obou pohlaví umožňuje vyváženější poměr vizí, nápadů a myšlenek. Školení a mentoringové programy, které skupina zajišťuje, ženy povzbuzují a pomáhají jim k dalšímu rozvoji jejich schopností. Chceme zvýšit viditelnost našich zaměstnankyň rozvíjením jejich nadání.“
 
11. 3. 2016 - Piji kohoutkovou vodu. A co má být.
„Piji kohoutkovou vodu“, tak zní název propagační kampaně, kterou vede v Polsku Nadace CZYŚCIUTKO. Již rok a půl se dobrovolní pracovníci této nadace aktivně zaměřují na školy, podniky i restaurační zařízení a vybízejí obyvatelstvo země, aby upřednostňovalo kohoutkovou vodu před balenou vodou v PET lahvích.
 
Kouhoutkova Polsko
Přestože je prakticky v celé zemi k dispozici nezávadná pitná voda, většina Poláků i nadále konzumuje balenou vodu. Tento přetrvávající zvyk lze vysvětlit pozdním zavedením legislativy o úpravě vody. Až díky vstupu Polska do Evropské unie v roce 2004 začaly být na vodu uplatňovány skutečně účinné hygienické předpisy.

Nadace CZYŚCIUTKO zdůrazňuje, že stejně kvalitní pitná voda dnes teče z kohoutků v Londýně, v Paříži i ve Varšavě. Proto již není žádný důvod k nakupování balené vody.

PET láhve jsou všechno možné, jenom ne ekologické. Jejich výroba a doprava (v některých případech urazí i několik tisíc kilometrů) je v první řadě spojená s emisemi velkého množství skleníkových plynů. Ale hlavním důvodem hovořícím v jejich neprospěch je to, že každá další vyhozená PET láhev potencionálně zvyšuje milióny tun nerecyklovaných plastových odpadů, které každoročně vyprodukujeme. Pitím kohoutkové vody přispíváme ke snižování množství zbytečného odpadu.

Nadace na svých webových stránkách prosazuje odpovědnou spotřebu vody a v obecnějším měřítku racionální využívání přírodních zdrojů. Dává slovo odborníkům a zveřejňuje celorepublikový seznam kaváren, barů a restaurací, které podávají zdarma kohoutkovou vodu.
Nadace ostatně uvedla do prodeje vlastní plastové lahve vyrobené z Tritanu, což je zdraví neškodný a biologicky rozložitelný materiál. Lze je trvale používat na způsob čutory nebo polní láhve: jakmile je láhev prázdná, stačí ji naplnit vodou z nejbližšího kohoutku!
Kampaň Nadace CZYŚCIUTKO zaměřená na zvyšování povědomí polské veřejnosti zdůrazňuje jednu zásadní věc: pitná voda je v některých částech světa nedostatkovým zbožím. O to více bychom si jí měli vážit.
7. 3. 2015 - Skupina Bakkavor pere saláty a zeleninu v recyklované vodě

Skupina Bakkavor svěřila Veolii projekt optimalizace spotřeby vody, a stala se tak prvním britským výrobcem potravin využívajícím recyklovanou vodu.

Společnost Tilmanstone Salads (ze skupiny Bakkavor) a skupina Veolia uzavřely partnerství s cílem zavést do provozu praní balených salátů v recyklované pitné vodě.
 
Navzdory rozšířené představě je voda ve Velké Británii vzácná – například Londýn má méně vodních zdrojů než Istanbul. Není tedy překvapivé, že zásobování pitnou vodou a zpracování odpadních vod se v celé zemi stalo tématem číslo jedna.
To platí dvojnásob pro zemědělsko-potravinářský sektor, který je největším průmyslovým odvětvím Velké Británie – představuje na 7 000 společností s celkem 500 000 zaměstnanců. Jednou z nich je potravinářská skupina Bakkavor, která se specializuje na čerstvé produkty.
Její dceřiná společnost Tilmanstone Salads, sídlící na východě hrabství Kent poblíž Doveru, produkuje saláty a zeleninu k okamžité spotřebě.

V červenci 2011 se skupina Bakkavor obrátila na Veolii s myšlenkou snížit dopady svého provozu na životní prostředí a optimalizovat spotřebu vody.

V rámci partnerství uzavřeného na dobu deseti let tak Veolia dodává řešení na klíč, jejichž cílem je optimalizovat spotřebu vody, zpracovávat použitou vodu a po recyklaci ji jako pitnou vracet do výrobního procesu.
Ve Velké Británii jde o historicky první potravinářský provoz, v němž se recyklovaná voda využívá opakovaně. Díky technologickému řešení zavedenému v listopadu 2012 se 72 % odpadní vody recykluje a znovu používá k praní zeleniny.
Závod Tilmanstone Salads se zavázal k plnění nejpřísnějších požadavků na kvalitu pitné vody. Za tímto účelem Veolia navrhla systém nanofiltrace a dezinfekce vody, jenž umožnil snížit spotřebu vody pro praní salátů o 75 %. Pozitivním důsledkem tohoto kroku je i to, že ušetřenou pitnou vodu může využívat 5 000 místních domácností.

Řetězec Marks & Spencer, jeden z gigantů maloobchodního prodeje, udělil skupině Bakkavor za tuto iniciativu v roce 2015 titul Dodavatelská skupina roku (Supplier Group of the Year).
4. 3. 2016 - Palírna vodky využívá k výrobě energie ječné plevy
Nový parní generátor finské skupiny Altia, který nabízí inovativní řešení v duchu kruhové ekonomiky, využívá k výrobě energie pro palírnu vodky Koskenkorva ječné plevy.
 
Vesnička Koskenkorva, ležící v rovinaté krajině finské provincie Pohjanmaa poblíž města Ilmajoki, ukrývá palírnu koncernu Altia, největšího severského producenta vín a lihovin. Skupina, jež je ve vlastnictví finského státu, vyrábí nejslavnější finskou vodku Koskenkorva, obilnou lihovinu připravovanou z ječného zrna.

Provoz ročně zpracuje 200 000 tun ječmene místního původu, což představuje téměř 15 % finské sklizně. Při výrobě vodky vzniká velké množství odpadu – ječných plev, tj. tvrdé slupky chránící zrno. Aby bylo možné tento zdroj zhodnotit, uzavřela Altia v roce 2013 desetiletou smlouvu se společností Suomen Teollisuuden Energiapalvelut (STEP, společný podnik společností Pori Energia a Veolia), jejímž předmětem je návrh, výstavba a provoz parního generátoru o výkonu 10 MW spalujícího biomasu. Cílem je pokrýt energetické nároky palírny za současného snížení množství odpadu.

Parní generátor, jehož provoz byl zahájen v listopadu 2015 poblíž bývalé parní teplárny o výkonu 20 MW a který spaluje 100 % biomasy, využívá jako primární zdroj energie ječné plevy. Tento vedlejší produkt výroby obilných lihovin je dostupný celoročně ve velkém množství a jeho výhřevnost je srovnatelná se slámou.

Zatímco dříve byla energetická soběstačnost provozu 20 %, nyní hodlá Altia dosáhnout čísla 65 %. Zároveň se o polovinu sníží emise CO2. Projekt dále nabízí značnou pružnost při sestavování „energetického mixu“. Společnost STEP vyvinula inovativní řešení, které umožňuje využívat současně biomasu ze zemědělského provozu a z dalších zdrojů. V dohledné době by parní generátor továrny Koskenkorva mohl spalovat také dřevo – například dřevěnou štěpku nebo chrastici rákosovitou, tedy materiály, jichž je ve Finsku dostatek.

Finské podniky se stále více zajímají o udržitelné výrobní postupy a nové zdroje energie. Nový parní generátor továrny Koskenkorva, který je prvním průmyslově fungujícím zařízením tohoto typu v zemi, je dobrým příkladem moderního a flexibilního využití vedlejších produktů zemědělské výroby.
3. 3. 2016 - Antoine Frérot: „Nejdůležitější je inovovat jako první“
Vybíráme z týdeníku Le Nouvel Economiste, který otiskl rozhovor s předsedou představenstva a generálním ředitelem skupiny Veolia Antoinem Frérotem.
 
JAK TO VIDÍ Antoine Frérot: „Nejdůležitější je inovovat jako první“
 
Antoine Frerot
Co může být pro kapitána průmyslu větším zadostiučiněním než účast v projektu „Průmysl budoucnosti“, který zahájil v polovině roku 2015 francouzský prezident? A. Frérot působí v rámci projektu jako odborný poradce na problematiku svozu, třídění a recyklace odpadů, kde se pro Francii skrývá netušený zdroj surovin. V rozhovoru se vrací k cílům tohoto projektu, který má pro Francii strategický význam. Rovněž bystře analyzuje rozsáhlé změny, kterými prochází podnikatelská sféra, a hovoří o výzvách v oblasti inovace a organizace, které stojí před velkými skupinami.
Projekt „Průmysl budoucnosti“, který zahájil 14. dubna loňského roku francouzský prezident, má přimět všechny podniky k tomu, aby učinily rozhodný krok na cestě k modernizaci svých výrobních prostředků a digitalizaci ekonomických modelů svého fungování. Projekt zahrnuje několik tematických bloků. Veolia se zapojila do dílčího projektu nazvaného „Nové zdroje“, na jehož řízení se osobně podílím ve spolupráci s Pascalem Barthélemym z IFPENu [Francouzský institut pro nové energie v ropném průmyslu, pozn. red.]. Veolia poskytuje své odborné poznatky především v oblasti svozu, třídění a recyklace odpadů, kde se pro Francii skrývá netušený zdroj surovin. Tento zdroj není doposud dostatečně využíván, a proto nabízí vynikající příležitosti pro další ekonomický rozvoj.
 
Vyrábět jinak
Je třeba přejít na jiný způsob výroby, který bude efektivnější a ekologičtější. Projekt „Nové zdroje“ vychází v první řadě z historicky podloženého poznatku, že přírodní zdroje brzy nebudou stačit k uspokojování poptávky. Není pochyb o tom, že spotřeba surovin bude stoupat mnohem rychleji než objevování nových zdrojů.
Druhý důvod je ekonomický. V naší zemi máme potřebné zdroje pro jiný způsob výroby, a bylo by škoda toho nevyužít. Například výroba papíru z recyklovaných surovin není o nic nákladnější než jeho výroba ze dřeva. Totéž platí pro PET láhve, hliník nebo kovový šrot. Důležité je zvýšit konkurenceschopnost i u jiných recyklovaných materiálů, jako je například lithium, které je hojně používané v automobilových bateriích. Veolia si mimochodem nechala patentovat recyklaci lithia z použitých autobaterií.
Třetím důvodem je sociální prospěšnost. Recyklace vytváří pracovní příležitosti na místní úrovni, přičemž vzniká 6 až 25krát více nových pracovních míst než v případě likvidace odpadu na skládkách.
Změna výrobních postupů je rovněž nutná z ekologických důvodů. Svět řeší nelehkou otázku trvale udržitelného rozvoje. Při recyklaci vzniká mnohem méně CO2 a výrobní cykly se zkracují.
 
Jak na recyklaci
Recyklace zatím nedokáže pokrýt veškeré surovinové potřeby, avšak čím budou technologické postupy pokročilejší, tím větší bude zastoupení druhotných surovin. Některá opatření lze zavést již dnes.
Především je třeba legislativní cestou snížit povolený objem odpadů vyvážených na skládky. Dále je nutné prosazovat opětovné využívání odpadů, zejména pak jejich energetické využití. Spalovny komunálního odpadu mohou zajišťovat dodávky tepla pro okolní obyvatelstvo. V rámci projektu „Nové zdroje“ předložila Veolia tři návrhy na využití tepla ze stávajících spaloven. Dalším tématem jsou tuhá alternativní paliva (SRF). Jde o nerecyklovatelný odpad, který zpracováváme na plnohodnotné palivo s mnohem vyšší výhřevností než směsný odpad. Německo produkuje 7 milionů tun SRF ročně, zatímco Francie necelých 500 000 tun. Zde se nám nabízí obrovský potenciál dalšího růstu. Je ale třeba odstranit některé právní překážky – požadujeme například, aby energie vyrobená z tuhých alternativních paliv byla považována za energii z obnovitelných zdrojů.
Třetí oblastí je zpracování surovin. Máme před sebou ještě velký kus práce, pokud jde o plasty, elektronický odpad, vzácné kovy a uhlíková vlákna. I v této oblasti bude třeba změnit některé předpisy, optimalizovat technologie a případně poskytnout finanční prostředky pro překonání počáteční fáze. Je řada plastů, jako jsou pláště počítačů a mobilních telefonů či automobilové nárazníky atd., které ještě neumíme náležitě recyklovat. Naopak na recyklaci různých druhů polypropylenu a polyetylenu je Veolia již technologicky připravena. Nyní je třeba zvýšit objem zpracovaných surovin a nalézt možnosti odbytu, které by průmyslové podniky motivovaly k využívání recyklovaných plastů. U PET láhví se to již podařilo; při výrobě jedné PET láhve z recyklovaného plastu vzniká o 70 % méně skleníkových plynů, což představuje velký přínos z ekologického hlediska.
 
Cíle projektu „Průmysl budoucnosti“
Tematický blok „Nové zdroje“ si klade ambiciózní cíle. V současné době se ve Francii recykluje 22 % plastů. V Evropě je to 29 % a v Německu dokonce 47 %. Projekt počítá s dosažením hranice 50 % do roku 2025. Osobně jsem toho názoru, že do roku 2020 budeme moci bez problému zvýšit podíl recyklovaných plastů z 22 % na 32 %. Technologie již existují, zbývá zlepšit právní rámec. Abychom dosáhli 50 %, budeme muset pořádně zabrat, ale tento cíl není nesplnitelný.
Druhý cíl se týká vytvoření 20 000 nových pracovních míst do roku 2020 na základě rozvoje nových kapacit pro třídění a opětovné využití odpadů.
Předpokladem je především rozvoj technického zázemí: třídění je nutno zautomatizovat. Čím vyšší bude automatizace procesů, tím více pracovních míst vznikne. Proč? Protože trh teprve vzniká a poptávka po recyklačních provozech je značná. Veolia otvírá ve Francii každým rokem nové třídicí středisko, jehož kapacita je vyšší než u těch předešlých. Jedno z nejnovějších třídicích středisek se nachází v Amiensu. Zdejší operátoři již netřídí odpad manuálně u pásu, protože rukavice nahradil tablet. Práce je tak bezpečnější a mnohem rychlejší.
 
Průlomové inovace
Do ekonomické činnosti postupně pronikají nové modely podnikání, které s sebou nesou nižší ceny. Nové technologie způsobují převratné změny na trhu. Protože výrobu přebírají stroje a potřeba pracovní síly klesá, dochází ke značnému poklesu výrobních cen. Některé průlomové inovace mohou znamenat úplný konec současných technologií. Tento vývojový trend se navíc zrychluje díky startupovým firmám, na jejichž boomu mají podíl velmi dynamické finanční ekosystémy.
 
„Uberizace“
Tento trend se dotýká všech podniků a Veolia není výjimkou. Jeden příklad za všechny: součástí správy a řízení rozsáhlých vodohospodářských systémů nebo teplárenských sítí jsou mimo jiné i vztahy se zákazníky. O ty se starají call centra. Vyúčtování dnes probíhá automaticky pomocí počítačů a pracovníky call centra postupně nahrazují virtuální operátoři. Tato činnost je vystavena riziku „uberizace“ ze strany poskytovatelů služeb, kteří vstupují mezi nás a naše klienty. Tímto způsobem pronikla do hoteliérství webová služba Airbnb, taxislužbě konkuruje Uber, v maloobchodu působí Amazon a klasický tisk nahrazuje Facebook. Přitom přímý vztah mezi poskytovatelem a odběratelem je možný i u velmi sofistikovaných činností.
 
Inovace ve skupině Veolia
Chceme-li si zachovat svou pozici, musíme inovovat. Důležité je, abychom inovovali jako první, což je ovšem v současném konkurenčním prostředí stále složitější. V našich oborech přibývá konkurentů, kteří přicházejí z Číny, Indie a mnoha dalších zemí celého světa. Dnešní Čína už nechce být největší továrnou na světě, ale největší světovou laboratoří. Tito noví hráči nejsou svázáni minulostí ani zvyklostmi, zároveň je však třeba dodat, že nemají ani potřebné know-how. Veolia každoročně investuje do inovace 200 milionů eur. Nejdůležitější ale nejsou peníze, nýbrž kreativita a fantazie, které jsou klíčem k úspěchu. Například zavedení služby Airbnb nebylo nikterak náročné na vstupní kapitál. Našim pracovníkům musíme vytvořit podmínky pro to, aby mohli přicházet s novými nápady. Nejlepší výchozí pozici mají ti, kdo pracují přímo v příslušných oborech, protože nápady přicházejí při práci. Je třeba podněcovat chuť do inovace tak, aby se stala běžnou součástí práce. Musíme zapracovat na změnách postojů a opustit zaběhané způsoby myšlení, jako to dělají aktéři nově vstupující na trh. Právě odtud pramení úspěch startupů, které způsobují skutečnou revoluci v přístupu k práci a organizaci podnikatelských aktivit. Z těchto nových firem musíme čerpat inspiraci.
 
Interní a externí startupy
Veolia hodlá zakládat interní startupy. Jedinou obtíží je spojení tradiční firemní kultury s přístupem startupové firmy, která funguje zcela jinak. Ve startupu není hlavním cílem 35hodinový pracovní týden nebo včasný odchod do důchodu, ale rychlý zisk. To je v rozporu s mentalitou společností, jako je ta naše, které fungují podle pevně stanovených pravidel. Sladit obojí ale není nemožné. Každý z nás je schopen posoudit a přijmout výhody a nevýhody interního startupu. Kromě toho existují startupové firmy mimo naši skupinu – založili jsme například společnost Veolia Innovation Accelerator. Naší výhodou je, že zaujímáme přední místo v oboru. Nabízíme podporu myšlenkám startupových firem a prostor pro jejich testování v našich provozech. Výměnou za to jsme první, kdo jejich inovace využívá. Nejčastěji spolupracujeme na základě exkluzivní obchodní smlouvy. Tak tomu bylo i v případě kanadské startupové firmy, která vyvinula systém detekce a měření zápachu v čistírnách odpadních vod a v provozech na zpracování odpadu.
 
„Internet věcí“
Revoluce spojená s „internetem věcí“ (Internet of Things) je současně hrozbou i příležitostí. Naše společnost může bez problémů nainstalovat do svých zařízení čidla a interpretovat získané údaje. Veolia již tento postup zavedla v rámci strategie „smart-cities“, která se zaměřuje na zvyšování účinnosti zařízení. Objekty propojené s internetem také pomáhají při vývoji nových služeb. Inteligentní vodoměr je perspektivní inovace. Avšak internet věcí přestavuje zároveň hrozbu, neboť umožňuje vstup dalších průmyslových hráčů do našich oborů. Google se například zajímá o automobilový průmysl. Jestliže dnes zaměstnává odborníky na automobily, zítra by mohl začít s náborem vodohospodářských inženýrů!
 
10. 2. 2016 - První sdružení podniků zaměřené na využití odpadů z malých spotřebičů ve Francii
Společnosti SEB, Veolia a Eco-systèmes založily první sdružení podniků zaměřené na opětovné využití odpadů z malých domácích spotřebičů ve Francii.

Vůbec poprvé ve Francii začal výrobce malých domácích spotřebičů spolupracovat s producentem recyklovaných plastů, který mu dodává materiály pro výrobu.
Sdružení představuje první příklad úplné kruhové ekonomiky u malých spotřebičů: elektrický a elektronický odpad shromážděný společností Eco-systèmes Veolia zpracuje na druhotnou surovinu, kterou následně skupina SEB použije k výrobě nových spotřebičů pro trh. Prvním hmatatelným výsledkem partnerství je parní generátor SEB.
 
Všechno to začíná sběrem odpadního elektronického a elektrického zařízení francouzskou neziskovou společností Eco-systèmes, která se zabývá sběrem, zpracováním a recyklací tohoto druhu odpadu. Odpad se pak sveze do závodu Veolie v Angers ve střední Francii, kde se roztřídí a použije znovu jako druhotná surovina. Angerský závod dokáže ročně zpracovat až 45 tun malých spotřebičů (žehličky, varné konvice apod.). Část recyklovaných plastů se od nynějška dodává do závodu na výrobu plastů společnosti SEB ve východofrancouzském Saint-Jean-de-Bournay, kde se z nich vyrábí plášť parního generátoru, který je tak kompletně z recyklované suroviny.
 
Tento první kompletní kruhový recyklační proces malých spotřebičů ve Francii je výsledkem tříletého partnerství na poli výzkumu mezi skupinou SEB a Veolií. Spolupráci mezi oběma skupinami iniciovala ekologická organizace Eco-systèmes, jíž je SEB zakládajícím společníkem a Veolia průmyslovým partnerem, v rámci svého certifikovaného recyklačního procesu.
 
Skupiny si předávaly své zkušenosti z oblasti výzkumu a inovací upravily své postupy tak, aby mohl vzniknout společný dodavatelský a výrobní okruh pro malé domácí spotřebiče.
 
Aby bylo dosaženo materiálové kvality podobné novému materiálu a byly splněny nároky SEB, Veolia upravila složení a charakteristiku svého druhotného plastového materiálu. Kvůli zaručení pravidelného a trvalého přísunu materiálu pro výrobu spotřebiče také optimalizovala tok recyklované suroviny do výrobního závodu SEB.
„Naše sdružení se skupinou SEB a společností Eco-systèmes je skvělým příkladem uzavřené smyčky kruhové ekonomiky. Je to poprvé, co jsme zapojeni do konstrukčního i výrobního procesu malého domácího spotřebiče,“ uvedl Bernard Harambillet, generální ředitel divize recyklace a regenerace společnosti Veolia ve Francii. „Naším cílem je zajistit co největší rozšíření tohoto obchodního modelu, v němž jsou nové suroviny ve výrobním procesu nahrazovány druhotnými materiály, jež splňují kvalitativní, kvantitativní i cenové požadavky.“

 
Skupina SEB upravila příslušný výrobní proces, aby bylo možné využít recyklovanou surovinu.
 
Eco-systèmes se ve spolupráci se svými společníky z řad výrobců, jako je SEB, zabývá prevencí odpadů. Jejím cílem je rozšířit využívání druhotných materiálů z recyklačních provozů Veolie a snaží se podporovat ekologický přístup k navrhování a konstruování i iniciativy v oblasti kruhové ekonomiky v odvětví recyklace.
Díky svým zkušenostem s problematikou recyklace plastů ze smíšeného odpadu pocházejícího z malých domácích spotřebičů se společnost Eco-systèmes rovněž podílela na přípravě výrobních fází těchto výrobků prostřednictvím zhodnocení dopadu využívání recyklovaných plastů v parním generátoru skupiny SEB na životní prostředí.
 
Tento parní generátor je prvním konkrétním výsledkem partnerské spolupráce. V současné době probíhají zkoušky, z nichž by měly vzejít další možnosti využití.

Závod Veolie na třídění a recyklaci elektroodpadu v Angers
  • Odpadní elektrozařízení jsou zdrojem recyklovatelných materiálů: železných kovů, plastů a drahých kovů.
  • Míra recyklace v angerském závodě Veolie z něj dělá jeden z nejefektivnějších recyklačních podniků ve Francii. Z 55 tisíc tun odpadních elektronických a elektrických zařízení, které závod každoročně odebere, se v něm zrecykluje:
    • 94 % součástek ledniček a mrazáků,
    • 91 % součástek malých spotřebičů (rychlovarné konvice, vysoušeče vlasů apod.,
    • 88 % součástek obrazovek.
  • Díky svému unikátnímu technologickému procesu Veolia recykluje veškerý plast z odpadních elektrozařízení a zaručuje úroveň čistoty této suroviny, která se blíží novým materiálům.
  • Třídicí a recyklační centrum podporuje vývoj uzavřených recyklačních okruhů ve spolupráci s výrobci, které v konečném důsledku pomohou ke snížení těžby ropy. Angerský podnik Veolie ročně ušetří 71 297 tun emisí ekvivalentu CO2 (MTCDE).
 
Každý obyvatel Francie vyprodukuje průměrně 20 kg elektroodpadu ročně, z čehož asi 9 kg se vrátí k certifikovaným recyklačním firmám1. Očekává se, že objem elektroodpadu v Evropě by mohl do roku 2020 vzrůst o 20 %2.


1 Zdroj: Ecosystème:
2 V roce 2012 EU odhadovala objem elektroodpadu na 10 mil. tun.
3. 2. 2016 - Veolia kupuje společnost Kurion a připravuje komplexní nabídku služeb
Veolia kupuje společnost Kurion a připravuje komplexní nabídku služeb v oblasti sanace, dekontaminace a vyřazování jaderných zařízení z provozu, jakož i zpracování nízkoaktivního a středně aktivního radioaktivního odpaduZkušenosti a technologie americké firmy Kurion doplňují portfolio služeb Veolie pro jaderný průmysl. Od nynějška bude skupina moci nabízet všechna dostupná řešení a know-how v oboru sanace, dekontaminace a vyřazování jaderných zařízení z provozu, včetně zpracování nízkoaktivního a středně aktivního radioaktivního odpadu. 
 
Kurion
V roce 2013 uzavřela Veolia smlouvu o spolupráci s francouzskou Komisí pro jadernou energii a alternativní zdroje energie (CEA) a založila Asteralis, dceřiný podnik zaměřený na klasifikaci odpadu a posuzování jaderných zařízení.
Skupina nyní potvrzuje svůj zájem o jaderný průmysl akvizicí kalifornského startupu Kurion, který se specializuje na čisté jaderné technologie a mj. se podílel i na stabilizaci jaderné elektrárny Fukušima Daiči.
Veolia již získala jedinečné zkušenosti se správou citlivých areálů prostřednictvím svých dceřiných firem Asteralis, Veolia Water Technologies, SARP Industries a GRS Valtech. Know-how a technologie společnosti Kurion doplňují portfolio služeb skupiny pro jaderný průmysl a umožňují rozvoj nového oboru, který zahrnuje sanaci, dekontaminaci a vyřazování jaderných zařízení z provozu, jakož i zpracování nízkoaktivních a středně aktivních radioaktivních odpadů.

Antoine Frérot, předseda představenstva a generální ředitel Veolie, prohlásil: „Akvizice společnosti Kurion a jejích pracovníků umožní skupině Veolia připravit prvotřídní komplexní nabídku sanace, dekontaminace a vyřazování jaderných zařízení z provozu včetně zpracování nízkoaktivních odpadů pro celý svět. Naše skupina tak disponuje veškerým know-how a řešeními pro nakládání s těmito typy odpadu, čímž potvrzuje, že i nadále zůstává průkopníkem v oboru zpracování a zužitkování odpadů a zdrojů.“

„Kurion našel ve Veolii ideálního partnera pro urychlení svého růstu, rozšíření nabídky služeb a rozvoj aktivit na nových trzích. Spojení obou firem tak umožní vznik významného hráče na trhu sanace a dekontaminace jaderných zařízení,“ dodává William Gallo, generální ředitel společnosti Kurion.

Společnost Kurion, která byla založena v roce 2008 a sídlí v Irvine (stát Kalifornie), nabízí řešení v oblasti sanace, dekontaminace a vyřazování jaderných zařízení z provozu a rovněž se zaměřuje na zpracování radioaktivních odpadů. Její aktivity se soustředí na tři hlavní obory činnosti: separace, stabilizace a robotické přístupové technologie do uzavřeného prostředí. Kurion působí v USA (Kalifornie, Washington, Colorado, Idaho a Texas), ve Spojeném království a v Japonsku, kde se jako jediný mezinárodní subjekt podílel na zásazích v jaderné elektrárně Fukušima z pověření japonské elektrárenské společnosti Tepco. Kurion zaznamenal od doby svého vzniku silný růst a v současnosti má více než 200 zaměstnanců. V roce 2015 zařadila Cleantech Group firmu Kurion na prestižní seznam Global Cleantech 100, na němž figuruje sto nejinovativnějších společností v oblasti „čisté“ energie z celého světa. 
28.1.2016 - Recyklace starých matrací – průmysl budoucnosti!
Matrace skýtají mimořádný potenciál pro recyklaci. Recyklovat lze totiž až 90 % jejich součástí (kov, pěna, latex, textilie atd.)! Jsou zásobárnou materiálů a zároveň úžasnou ekonomickou příležitostí – dostatečnou pro rozvoj celého průmyslového odvětví, v němž vznikají nová pracovní místa. Ve Francii organizuje sběr a recyklaci použitého nábytku včetně vybavení postelí společnost Eco-mobilier. Koncem roku 2013 vydala tato nezisková ekologická organizace zřízená nábytkářským průmyslem a schválená francouzským ministerstvem pro životní prostředí, udržitelný rozvoj a energetiku výzvu k předkládání projektů na výstavbu a provozování závodů na recyklaci ložních materiálů ve čtyřech regionech Francie – na západě, jihozápadě, severu a východě. Jejím cílem je do roku 2018 zpracovávat ročně 100 000 tun matrací.

V západní Francii bylo vybráno sdružení společností Veolia a Envie 2E, které si v něm role rozdělily podle svých konkrétních kompetencí. Veolia do něj přináší svůj průmyslový a finanční potenciál a odbornost na poli recyklace a využití druhotných surovin. Sociální podnik Envie 2E zase přispěl svým know-how v oblasti rekvalifikačních programů, rozebírání matrací a působištěm v oblasti města Rennes.

Závod na rozebírání matrací, koncipovaný společnostmi Veolia a Envie 2E a otevřený v září 2015 severně od Rennes, dokáže zpracovat 4 000 matrací za měsíc, což odpovídá zhruba 1 000 tunám ročně. Denně sem přivážejí stovky matrací z celé západní Francie, které se tu recyklují s využitím novátorského řešení. Nejprve se chemicky dezinfikují ve speciální místnosti; pěnové matrace se poté rozřežou a pružinové se rozebírají ručně. Získané druhotné suroviny pak mohou začít nový život v automobilovém, nábytkářském či stavebním průmyslu jako tepelná a zvuková izolace nebo obložení dveří – a někdy se dokonce používají i k výrobě nových matrací!

Renneský závod na rozebírání matrací je průkopnický jak z technického, tak i sociálního hlediska (společnost Envie 2E již vytvořila 6 pracovních míst a do konce roku 2018 jich hodlá zřídit celkově 14), a kromě toho je i dobrým příkladem kruhové ekonomiky. Účastí v projektu si Veolia upevňuje pozici zásadního producenta recyklovaných surovin pro nábytkářský průmysl. Závod plánuje celkově zpracovávat až 400 000 tun nábytku a aktivně přispíval k prosazování cíle Eco-mobilier, jímž je do konce roku 2017 recyklovat 80 % vysloužilého nábytku.

 
22.1. 2016 - Jedinečné partnerství zaměřené na financování "odolné" infrastruktury měst
Rockefellerova nadace a společnosti Veolia a Swiss Re Corporate Solutions Ltd. spojily síly v rámci novátorského projektu zaměřeného na obnovu infrastruktury s cílem urychlovat zotavení ekonomiky měst celého světa při zdolávání následků katastrofických událostí. Toto partnerství, jehož cílem je podporovat města celého světa v oblastech adaptace na změny klimatu, snižování rizika katastrof a posilování a obnovy infrastruktury, dnes oznámili předsedkyně Rockefellerovy nadace Dr. Judith Rodinová, generální ředitel a předseda představenstva společnosti Swiss Re CorporateSolutions CEO Agostino Galvagni a Antoine Frérot, generální ředitel a předseda představenstva společnosti Veolia.
 
V současné době má jen málo měst připravený finanční plán na ochranu životně důležitého majetku pro případ katastrofy. Řada z nich musí teprve po takových událostech zjišťovat rozsah škod, přijímat rozhodnutí ohledně provedení a financování nutných oprav, což může trvat měsíce nebo dokonce roky. Tato jedinečná iniciativa stávající proces výrazně zlepší a zjednoduší.
 
V rámci smlouvy o partnerství budou společnosti Swiss Re a Veolia spolupracovat s místními zastupitelstvy na identifikaci rizik, jimž jsou vystavena jejich životně důležitá aktiva, s využitím scénářů pracujících se současnou i budoucí klimatickou situací. Z tohoto hodnocení pak mohou města vycházet při přípravě plánů na omezení rizika poškození infrastruktur a zároveň postupně snižovat míru rizika. Včasným plánováním případných mimořádných situací a krizových událostí a jejich možného dopadu mohou města nejen posilovat odolnost své životně důležité infrastruktury, ale také omezovat narušení ekonomiky a urychlovat opravy škod bez nutnosti čekat na posudek pojišťovny, výplatu pojistného plnění a nabídky prací v rámci obnovy. Toto partnerství městům nejen poskytne nové nástroje na zvládání neustále se vyvíjejících rizik, jimž jsou v současné době vystavena, ale zajistí i jejich obyvatelnost a životaschopnost díky posílení jejich ekonomické i fyzické odolnosti.
 
Obě firmy společně připraví pilotní projekt iniciativy v jednom z měst, která se stejně jako New Orleans zapojila do iniciativy 100 odolných měst (100 Resilient Cities – 100RC). Pilotní projekt se může zaměřit na určitou část městské infrastruktury, např. životně důležité vodovodní a kanalizační systémy a systémy čištění odpadních vod. Partnerství zprostředkované iniciativou 100RC, kterou financuje Rockefellerova nadace, se snaží pomáhat městům v pochopení slabin jejich životně důležité infrastruktury v případě katastrofy, poskytuje zdroje pro lepší ochranu této infrastruktury a umožňuje její rychlejší obnovu po katastrofě.

Každý z partnerů přináší do společné iniciativy více než 150 let zkušeností: společnost Veolia se specializuje na řízení zdrojů a má rozsáhlé zkušenosti v oblasti vodohospodářství, energetiky a odpadového hospodářství, zajišťovna Swiss Re disponuje rozsáhlými znalostmi v oboru pochopení, kvantifikace a oceňování rizik. Podle smlouvy budou oba partneři provádět vyhodnocování rizik ve městech, identifikovat jejich nejzranitelnější a nejcennější majetek a spolupracovat s městskými zastupitelstvy při přípravě strategií pro zajištění odolnosti tohoto majetku.
 
20. 1. 2016 - Sydney Water prodloužila smlouvu s Veolií
Veolia bude i nadále zajišťovat provoz a údržbu úpraven vody společnosti Wyuna Water, které se nacházejí v regionech Woronora a Illawarra. Smlouva byla podepsána na dalších 15 let a její objem činí více než 250 miliónů eur (tj. přes 400 miliónů australských dolarů).
 
Po dvaceti letech úspěšné spolupráce dala Sydney Water Corporation Veolii opětovně svoji důvěru a prodloužila o dalších 15 let smlouvu na provoz a údržbu závodů podniku Wyuna Water, jehož majiteli jsou IFM Investors a Veolia.
 
Služby se týkají závodů na úpravu vody, které se nacházejí jižně od Sydney, v regionu Woronora (24 km od Sydney) a Illawarra (40 km od Sydney). Tyto dva závody o společné denní provozní kapacitě 370 miliónů litrů vody zajišťují dodávky vysoce kvalitní vody pro více než 500 000 obyvatel, kteří žijí v Sydney a regionu Illawarra.
 
Oba závody sdílejí stejné hodnoty v oblasti životního prostředí – závod v regionu Illawarra navíc provozuje vodní elektrárnu, která zajišťuje jeho energetickou soběstačnost – a proto budou moci využívat výhod dohody „Wyuna Science and Technology Agreement“ pro zahájení programů výzkumu a vývoje nejenom v oblasti úpravy pitné vody, ale i čištění a zpracování odpadních a dešťových vod.
 
Tyto smluvně zakotvené inovace rovněž přispějí k řešení problémů v oblasti životního prostředí, s nimiž se Austrálie jako nejsušší kontinent planety, který je mimořádně citlivý na změny klimatu, potýká.
 
„Prodloužení smlouvy na další období svědčí o důvěře společnosti Sydney Water Corporation, která je nejvýznamnějším poskytovatelem veřejných služeb v Austrálii v oblasti vodohospodářství,“ říká Doug Dean, ředitel Veolie pro zónu Austrálie - Nový Zéland. „V této části světa, která je obzvlášť citlivá na klimatické změny, se nám díky vzájemné spolupráci již podařilo dosáhnout výjimečných výsledků v oblasti kvality vody a jsme připraveni využít dalších příležitostí, abychom zajistili optimalizaci provozu a údržby provozních závodů společnosti Wyuna Water.“
18. 1. 2016 - Veolia se zapojila do programu Orange Fab Force
Program Orange Fab Force pomáhá od roku 2013 startupům v Silicon Valley v jejich obchodním rozvoji a vývoji inovativních produktů a služeb. Veolia se zapojila do tohoto programu, aby mohla podporovat vznik nových nápadů, které učiní města inteligentnějšími.

Orange Fab nabízí v rámci tříměsíčních cyklů vybraným startupům možnosti financování, kancelářské prostory v San Francisku, workshopy a networking se zkušenými mentory a rovněž příležitost představit se investorům a novinářům.
Spolu s 15 dalšími společnostmi, které se do programu Fab Force zapojily, pomůže Veolia s propagací tohoto „podnikatelského ekosystému“, což startupům otevře přístup k jejím pilotním pracovištím a napomůže výměně zkušeností a znalostí s jejími experty v oblasti výzkumu a vývoje.
 
Programu Orange Fab se od jeho vzniku v březnu 2013 zúčastnilo čtyřicet jedna startupů. Veolia se zapojí do 6. ročníku tohoto programu, který je naplánován na březen 2016. Už od ledna se skupina bude účastnit finálního výběru startupů, jež své projekty představí před porotou složenou z investorů a zástupců partnerských společností.

„Veolia si klade za cíl podporovat digitální revoluci tím, že podpoří inteligentnější řešení problémů měst,“ říká Yann Moreau, ředitel pro výzkum a inovace Veolie Severní Amerika. „Chytrá řešení městům umožňují optimalizovat zdroje a snižovat emise CO2, zkvalitňovat správu majetku a efektivněji nakládat s energiemi v budovách a městských celcích.“
 
„Orange Fab prosazuje přístup otevřené inovace, která předjímá změny digitálního průmyslu, ať už jde o inovativní technologie, či nové obchodní modely,“ tvrdí Georges Nahon, generální ředitel společnosti Orange Silicon Valley. „Rozšíření sítě našich partnerských společností nám umožní nabídnout startupům další skutečné výhody.“
10. 1. 2016 - Německo: Veolia převzala Nuon Energie und Service GmbH
Prostřednictvím své dceřiné společnosti Veolia Industrieservice převzala skupina Veolia společnost Nuon Energie Und Service GmbH náležící do skupiny Vattenfall, čímž posiluje svou pozici na německém trhu průmyslových služeb.

Společnost Nuon Energie und Service GmbH vlastní a provozuje dvě průmyslové zóny v německém Severním Porýní-Vestfálsku, a to Bizzpark Oberbruch v Heinsbergu a Niederau v Dürenu.
 
Jeden provozovatel, tři oblasti průmyslových služeb
Veolia bude pro tyto dvě průmyslové zóny zajišťovat dodávky elektřiny, plynu a vody (pitné, užitkové a pitné vody vyrobené odsolováním), správu páry a obchodování s produkty získávanými dalším využíváním odpadů.
V Heinsbergu bude skupina rovněž zajišťovat čištění odpadních vod a logistické služby firmám, které zde působí. V Niederau pak bude Veolia provozovat špičkovou plynovou elektrárnu.
 
Díky převzetí společnosti Nuon Energie und Service GmbH se k Veolii připojí 55 nových pracovníků.
 
„Pro tyto průmyslové zóny vyvíjíme přístup, jehož cílem je propojit naše dosavadní tradiční činnosti v oblasti vodohospodářství, odpadového hospodářství a energetiky se službami ušitými na míru potřebám průmyslových podniků,“ vysvětluje Etienne Petit, generální ředitel německé Veolie.
 
Klíčová čísla
Průmyslová zóna Bizzpark Oberbruch
•      100 hektarů plochy
•      ​1 000 zaměstnanců působících v této provozní lokalitě
•      Společnosti operující v zemědělsko-potravinářském sektoru a výrobci uhlíkového vlákna a palivových článků

Průmyslová zóna Niedereau
•      12 hektarů plochy
•      Přibližně 300 zaměstnanců působících v této provozní lokalitě
•      ​Společnosti operující v chemickém průmyslu